Alkoholismus a alkoholici

Ještě před nedávnou dobou bylo na alkoholismus nahlíženo, jako na morální problém. Dnes se na alkoholismus mnoho lidí dívá převážně jako na zdravotní problém. Pro každého problémového pijáka to vždycky zůstane silně osobní záležitostí. Alkoholici, kteří se obrátí na AA, často kladnou otázky, které se vztahují k jejich vlastním zkušenostem, k jejich vlastnímu strachu a k jejich vlastním nadějím pro lepší způsob života.

Co je to alkoholismus?

O tom, co vlastně alkoholismus je, existuje mnoho různých myšlenek. Vysvětlení, které dává smysl pro většinu členů AA je to, že alkoholismus je choroba, progresivní choroba, která nemůže být nikdy vyléčena, ale která, jako některé ostatní nemoci, může být zastavena. Jdouce ještě jeden krok dále, mnoho členů AA má pocit, že tato nemoc představuje kombinaci fyzické citlivosti na alkohol a duševní posedlosti s pitím, která, bez ohledu na následky, nemůže být zastavena pouhou samotnou silou vůle.
Předtím, než jsou vystaveni AA, mnozí alkoholici, kteří nejsou schopni přestat pít, považují sami sebe za morálně slabé, nebo, možná, za duševně nevyvážené. Koncept AA je to, že alkoholici jsou nemocní lidé, kteří se mohou uzdravit. pokud budou dodržoval jednoduchý program, který byl prokázán jako úspěšný pro více než jeden a půl miliónu mužů a žen. Jakmile se alkoholismus rozvine, pak zde není nic morálně špatného v tom, že je dotyčný nemocen. V tomto stádiu svobodná vůle není zapojena, protože trpící ztratil možnost volby nad alkoholem. Důležitá věc je čelit faktu své nemoci a využít pomoci, která je k dispozici. Musí zde existovat touha uzdravit se. Zkušenosti ukazují, že program AA bude fungovat pro všechny alkoholiky, kteří jsou upřímní v jejích úsilí přestat pít; tento program obvykle nefunguje pro ty, kteří si nejsou absolutně jisti, že chtějí přestat.

Jak mohu říci, ze jsem opravdu alkoholik?

Pouze vy můžete udělat toto rozhodnutí. Mnoha lidem, kteří jsou nyní v AA, bylo dříve řečeno, že nejsou alkoholiky. že jediné, co potřebují, je trochu více vůle, změna okolí, více odpočinku, nebo nějaké nové koníčky pro to, aby se napravili. Ti samí lidé se nakonec obrátili na AA, protože cítili hluboce v sobě samých, že alkohol je zcela porazil, a že byli opravdu připraveni zkusit cokoliv, co by je osvobodilo od nutkání pít.
Někteří z těchto mužů a žen prošli hrůzostrašnými zkušenostmi s alkoholem před tím, než byli schopni přiznat, že alkohol není pro ně. Stali se lidskými troskami, kradli, lhali, podváděli a dokonce i vraždili, když pili. Využívali svých zaměstnavatelů a týrali své rodiny. Byli naprosto nespolehliví ve vztazích s ostatními. Promarnili svá hmotná, mentální a spirituální aktiva.
Mnoho ostatních lidí s daleko méně tragickou historií se také obrátilo na AA. Ti nebyli nikdy hospitalizováni nebo uvězněni. Jejich příliš velké pití nemuselo být zaznamenáno jejich nejbližšími příbuznými a přáteli. Ale oni toho věděli o alkoholismu jako o progresivní nemoci dostatek na to, aby se vystrašili. Tito lidé vstoupili do AA před tím, než museli zaplatit příliš vysokou cenu.
V AA se říká, že neexistuje to, aby člověk byl alkoholikem jen poněkud. Buď alkoholikem jste nebo nejste. A jenom jednotlivec, kterého se to týká, může říci, zda se pro něj alkohol stal nebo nestal nezvladatelným problémem.

Může alkoholik ještě někdy pít „normálně“?

Doposud se zjistilo, že každý, kdo se kdy stal alkoholikem, jím nikdy nepřestal být. Pouhý fakt abstinence alkoholu po měsíce nebo dokonce po léta nikdy nekvalifikoval alkoholika k tomu, aby mohl pít „normálně“ nebo společensky. Jakmile jednou jednotlivec překročil hranici mezi těžkým pitím a nezodpovědným pitím alkoholu, zdá se, že návrat zpět už neexistuje. Jen málo alkoholiků se snaží úmyslně se propít do problémů, ale problémy se zdají být nevyhnutelným následkem pití alkoholika. Po určité přestávce v pití se alkoholik může cítit bezpečně natolik, aby zkusil pár piv nebo několik sklenek lehkého vína. To může člověka svést k tomu, aby začal pít pouze při jídle. Ale netrvá to příliš dlouho, než je alkoholik zase zpátky u starého způsobu příliš velkého pití-bez ohledu na všechno úsilí ustavit si limity pro pouze mírné, sociální pití.
Odpověď , založená na zkušenostech AA, je v tom, že pokud jste alkoholik, nebudete nikdy schopen kontrolovat své pití po jakékoliv časové období. To nechává otevřeny dvě cesty: ba připustíte, aby se vaše pití stalo horší a horší se všemi zničujícími důsledky, které následují, nebo přestanete úplně a vytvoříte si nový způsob střízlivého, konstruktivního života.

Nemůže člen AA pít dokonce ani pivo?

S AA samozřejmě nejsou spojeny žádné nutnosti a nikdo členy nekontroluje, aby se určilo, zda něco pijí nebo nepijí. Odpověď na tuto otázku je v tom, že když je člověk alkoholik, nelze riskovat styk s alkoholem v jakékoli formě. Alkohol je alkohol, ať se již nachází v martini, ve skotské se sodou, v Bourbonu a značkové vodě, ve sklenici šampaňského-nebo v malém pivu. Pro alkoholika je jedna sklenka alkoholu v jakékoli formě pravděpodobně příliš mnoho, a dvacet sklenek není dost. Pro zajištění střízlivosti se musí alkoholici prostě alkoholu vyhýbat, bez ohledu na množství, složení nebo koncentraci, o kterém si myslí že je mohou zvládnout.
Je zřejmé, že jen málo osob se opije z jedné nebo dvou lahví piva. Alkoholici to ví stejně dobře jako ostatní. Ale alkoholici mohou přesvědčit sami sebe, že prostě vypijí dvě nebo tři piva a pak toho po zbytek dne nechají. Příležitostně mohou tento program skutečně dodržovat několik dní nebo týdnů. Nakonec se však rozhodnou, že když vlastně pijí, tak by mohli „odvést dobrou práci“. A tak se rozhodnou zvýšit svou konzumaci piva nebo vína či přejdou na tvrdé pití. A tak jsou znovu zase zpátky tam, kde začali.

Mohu zůstat střízlivý po celkem dlouhou dobu mezi flámy; jak mohu posoudit, zda potřebuji AA?

Většina členů AA říká, že způsob, jak pijete, ne to, jak často pijete, určuje, zda jste alkoholik nebo ne. Mnoho problémových pijáků může být střízlivých celé týdny, měsíce a příležitostně i roky mezi jejich alkoholickými tahy. V průběhu období střízlivosti nemusí o alkoholu uvažovat. Bez mentálního nebo citového úsilí jsou schopni to vydržet nebo nechat to na pokoji a dávají přednost nechání na pokoji.
Pak, z nějakého nevysvětlitelného důvodu, nebo zcela bezdůvodně vyrazí na prvotřídní pitku. Zanedbají práci, rodinu a ostatní občanské a sociální povinnosti. Tento flám může trvat jednu noc, nebo i několik dnů či týdnů. Když to skončí, piják je obvykle slabý, dělá si výčitky a je rozhodnut, že už to nikdy nepřipustí. Ale stane se to znovu.
Tento typ „periodického“ pití je hádankou nejen pro ty kolem pijana, ale také pro pijana samotného. On nebo ona není schopen porozumět tomu, proč je zde tak malý zájem o alkohol v období mezi pitkami, nebo proč je zde tak malá kontrola nad alkoholem, jakmile tato osoba začne pít.
Periodický pijan může nebo nemusí být alkoholik. Ale pokud se pití stalo nezvladatelným, a pokud se období mezi pitkami stávají kratší, je pravděpodobné, že nastal čas tomuto problému čelit. Pokud je dotyčná osoba připravena přiznat, že je alkoholik, byl podniknut první krok směrem k trvalé střízlivosti, ze které se radují tisíce a tisíce členů AA.

Ostatní říkají, že nejsem alkoholik. Ale zdá se, že mé pití se zhoršuje. Měl bych vstoupit do AA?

Mnoho členů AA bylo v době kdy pili, ujišťováno příbuznými, přáteli a lékaři, že nejsou alkoholiky. Alkoholik obvykle problému dodá tím, že není ochoten realisticky čelit faktům ohledně pití. Tím, že není naprosto poctivý, problémový piják dělá situaci složitější pro lékaře, který mu chce pomoci. Překvapivou věcí je ve skutečnosti to, že tolik lékařů bylo schopno proniknout typickým problémem klamání pijáka a určit správnou diagnózu tohoto problému.
Nikdy nelze dostatečně zdůraznit to, že důležité rozhodnutí-jsem alkoholikem`?-musí být učiněno pijákem samotným. Pouze on nebo ona-ne lékař, rodina nebo přátelé-může toto rozhodnutí učinit. Ale jakmile je toto rozhodnutí učiněno, polovina boje za střízlivost je vyhrána. Pokud je rozhodnutí o této otázce necháno na ostatních, alkoholik může zbytečně prodlužovat nebezpečí a mizérii nekontrolovatelného pití.

Může člověk dosáhnout střízlivosti zcela sám pomocí čtení literatury AA?

Něco málo lidí přestalo pít po přečtení Anonymních alkoholiků, „Modré knihy“ AA, která ustavuje základní principy programu pro uzdravení. Ale téměř všichni, kteří byli v pozici, kdy to mohli udělat, okamžitě hledali ostatní alkoholiky, aby s nimi sdíleli své zkušenosti a svou střízlivost.
Program AA funguje pro jednotlivce nejlépe, když je uznán a přijat jako program, zahrnující ostatní lidi. Zdá se, že při práci s ostatními alkoholiky v místní skupině AA se problémový piják naučí více o svém problému a o tom, jak s ním zacházet. Zjistí, že je obklopen ostatními, jenž s ním sdílejí jeho minulé zkušenosti, současné problémy a naděje. Zbaví se pocitu osamělosti, který mohl být důležitým faktorem v jeho nutkání pít.

Nebude každý vědět, že jsem alkoholik, když přijdu do AA?

Anonymita vždycky byla a je základem programu AA. Většina členů, poté, co je v programu AA nějaký čas, nemá zvláštní námitky proti tomu, když se roznese, že vstoupili do společenství, které jim umožňuje, aby zůstali střízliví. Členové AA tradičně nikdy neodhalují své spojení s hnutím v tisku, ve vysílání nebo prostřednictvím jakéhokoliv jiného veřejného média. A nikdo nemá právo porušit anonymitu jiného člena.
To znamenáí, že nově příchozí se může obrátit na AA s jistotou, že žádní z nově nalezených přátel neporuší důvěru, týkající se jeho nebo jejího problému s pitím. Starší členové skupiny mají porozumění pro to, jak se nově příchozí cítí. Mohou si pamatovat svůj vlastní strach z toho, že budou veřejně identifikováni tím, co se zdá jako hrozivé slovo-„alkoholik“. Jakmile jsou v AA, nově příchozí mohou být mírně pobaveni těmito minulými starostmi o tom, že se stane všeobecně známým to, že přestali pít. Když alkoholici pijí, zprávy o jejich nezodpovědném jednání cestují pozoruhodnou rychlostí. Většina alkoholiků si udělala jméno jako naprostí opilci do té doby, než se obrátili na AA. Jejich pití, kromě řídkých výjimek, obvykle není příliš velkým tajemstvím. Za těchto okolností bude opravdu neobvyklým, pokud dobré zprávy o pokračující střízlivosti alkoholika také nevyvolají nějaké komentáře. Ať jsou již okolnosti jakékoliv, nikdo kromě nově příchozího nemůže legálně odhalit jeho spojení s AA, a i to může být uděláno jen takovým způsobem, aby přitom společenství nebylo poškozeno.

Jak se mohu udržet v podnikání, kde musím mít mnoho společenských kontaktů, když nebudu pít?

Společenské pití se stalo v současné době akceptovanou součástí obchodního podnikání v mnoha oblastech. Mnoho kontaktů se zákazníky a s potencionálními zákazníky je načasováno tak, aby se shodovalo s příležitostmi, kdy je vhodná denní či noční doba k podávání koktejlů, destilátů nebo likérů. Mnoho lidí, kteří jsou nyní v AA, bude prvními, kteří přiznají, že často uzavírali důležité obchody v barech, v denních barech nebo v hotelových pokojích, nebo i dokonce během večírků v soukromých domech.
Je však překvapující, kolik práce je na světě vykonáno bez pomoci alkoholu. Pro mnoho alkoholiků je stejně překvapující objevit, kolik uznávaných vedoucích obchodních, průmyslových, profesionálních a uměleckých představitelů dosáhlo úspěchu bez závislosti na alkoholu.
Mnoho z těch, kteří jsou nyní střízliví v AA, přiznává, že používali „obchodní kontakty“ jako jednu z řady výmluv pro pití. Nyní, když již nepijí, zjišťují, že toho mohou ve skutečnosti dosáhnout více, než byli dříve zvyklí. Střízlivost se pro ně nestala překážkou při jejich schopnosti získat přátele a vlivné lidi, kteří mohou přispět k jejich ekonomickému úspěchu.
To však neznamená, že členové AA se najednou vyhýbají svým přátelům nebo obchodním partnerům, kteří pijí. Pokud chce přítel koktejl nebo dva před obědem, člen AA si obvykle dá nealkoholický nápoj, kávu nebo jeden z populárních džusů. Pokud je člen AA pozván na koktejlový večírek, který se pořádá z obchodních důvodů, nebude zde obvykle váhání ohledně účasti. Alkoholik ze zkušenosti ví, že většina ostatních hostů se stará o své vlastní pití, a nebude se příliš starat o to, co pije někdo ostatní.
Zatímco začíná být pyšný na kvalitu a kvantitu práce, nově příchozí člen AA obvykle zjistí, že odměna u většiny druhů podnikání je stále založena na výkonnosti. To nebylo vždycky zřejmé v době pití. Alkoholik mohl být tehdy přesvědčen, že kouzlo, vynalézavost a společenskost byly hlavní klíče k obchodnímu úspěchu.
Zatímco tylo kvality jsou nepochybně nápomocné pro osobu, která pije kontrolovaným způsobem, nejsou postačující pro alkoholika, třeba jen proto, že alkoholik, který pije, je náchylný přikládat jim daleko větší důležitost, než si zaslouží.

Bude AA vhodné pro osobu, která je opravdu „na dně“?

Záznamy ukazují, že AA je vhodné prakticky pro každého, kdo chce opravdu přestat pít, bez ohledu na to, jaký je jeho ekonomický nebo sociální původ. AA dnes má mezi svými členy ty, kteří byli v chudinských čtvrtích, ve vězení a v ostatních veřejných institucích.
Ztroskotanec nemá při příchodu do AA nevýhodu. Základní problém, v důsledku kterého je jeho nebo její život nezvladatelný, je shodný s ústředním problémem každého dalšího člena AA. Hodnota člena AA není posuzována na základě oděvu, který má na sobě, způsobu, jakým mluví, nebo velikostí (či existence) zůstatku bankovního konta. Jediná věc, která se v AA počítá, je to, zda nově příchozí opravdu chce či nechce přestat pít. Pokud chce, bude vítán. Je pravděpodobné, že ten nejdrsnější pijácký příběh, který bude nový člen schopen říci, bude překonán překvapivým počtem lidí ve skupině s podobným pozadím a s podobnými zkušenostmi.

Vstoupí vůbec alkoholici, kteří jsou již střízliví, do AA?

Většina mužů a žen se obrací na AA, když dospějí do nejnižšího bodu své pijácké kariéry. Ale to se nestává vždycky. Řada lidí vstoupila do společenství dlouho poté, co si dali to, o čem doufali, že to byla jejich poslední sklenka. Jeden člověk, který poznal, že alkohol nemůže kontrolovat, byl střízlivý po šest nebo sedm let, než se stal členem. Sebou samým prosazovaná střízlivost nebyla příjemnou zkušeností. Vzrůstající napětí a řada zmatků kvůli menším problémům denního života málem vedla k dalšímu experimentování s alkoholem, když přítel doporučil, že by mělo být zváženo AA. Od té doby je tento člověk členem po mnoho let a říká, že nelze srovnat šťastnou střízlivost dneška se sebelítostivou střízlivostí včerejška.
Ostatní potvrzují podobné zkušenosti. Zatímco vědí, že je možné zůstat chmurně střízlivý po dlouhé časové období, říkají, že je pro ně mnohem snadnější radovat se ze své střízlivosti a posilovat ji, když se setkávají a pracují s ostatními alkoholiky v AA. Jako většina lidí si myslí, že není třeba dělat věci zbytečně těžkým způsobem. Při možnosti volby být střízlivý s AA nebo bez AA si úmyslně volí AA.

Proč se AA zajímá o problémové pijáky?

Členové AA mají sobecký zájem v nabízení pomocné ruky dalším alkoholikům, kteří ještě nedosáhli střízlivosti. Za prvé, znají ze zkušenosti, že tento typ práce, o kterém se obvykle referuje jako o „práci ve dvanácti krocích“, jim pomáhá zůstat střízlivými. Ve svém životě nyní mají velký a závažný zájem. Je velice pravděpodobné, že připomínky jejich vlastních dřívějších zkušeností s alkoholem jim pomáhají vyhnout se přílišné sebedůvěře, která může vést k opětovnému propadnutí alkoholu. Ať již je vysvětlení jakékoliv, členové AA, kteří otevřeně věnují svůj čas a úsilí na pomoc ostatním alkoholikům, mají jen zřídka problémy s udržením své vlastní střízlivosti.
Členové AA se snaží pomoci problémovým pijákům i ze druhého důvodu: dává jím to příležitost vyrovnat dluh s těmi, kdo pomohli jim. To je jediná praktická cesta, kterou vůbec může být dluh jednotlivce vůči AA splacen. Členové AA vědí, že střízlivost nemůže být koupena a že ji nelze dlouhodobě pronajmout. Vědí také, že o nový způsob života bez alkoholu stačí prostě požádat, pokud je zde poctivá touha, ochotně sdílená s ostatními, kteří následují.
Tradičně AA nikdy „nenajímají“ členy, nikdy nepřemlouvají, aby se někdo stal členem, a nikdy nežádají a nepřijímají vnější finanční prostředky.

další část: společenství AA