Program uzdravování

Po účasti na několika setkáních nově příchozí určitě uslyší zmínky o takových věcech, jako je „Dvanáct kroků“, „Dvanáct tradic“, „uklouznuti“, „Modrá kniha“ a ostatní výrazy, charakteristické pro AA Následující odstavce popisují tyto faktory a naznačují, proč se o nich přednášející AA často zmiňují.

Co je to „Dvanáct kroků“?

„Dvanáct kroků“ je základem AA programu osobního uzdravení z alkoholismu. Nejsou to abstraktní teorie; jsou založený na zkušenostech na základě zkoušek a omylů dřívějších členů AA Popisují přístupy a činnosti, o kterých tito členové věří, že byly důležité při pomoci k dosažení střízlivosti. Přijetí „Dvanácti kroků“ není v žádném smyslu povinné.
Zkušenosti však naznačují, že členové, kteří vynaloží upřímné úsilí dodržovat tyto kroky a aplikovat je v každodenním životě, většinou získají z AA daleko více než ti členové, kteří je berou jenom zběžně. Bylo řečeno, že je prakticky nemožné dodržovat všechny kroky doslova a každodenně. Zatímco to může být pravda v tom smyslu, že Dvanáct kroků představuje přístup k životu, který je pro většinu alkoholiků naprosto nový, mnoho členů má pocit, že kroky jsou praktickou nezbytností, pokud chtějí udržet svou střízlivost.

Zde je text Dvanácti kroků, které se poprvé objevily v knize Anonymní alkoholici, v knize zkušeností AA:

Přiznali jsme svoji bezmocnost nad alkoholem – naše životy začaly být neovladatelné.
Dospěli jsme k víře, že síla větší než naše obnoví naše duševní zdraví.
Rozhodli jsme se předat svoji vůli a svůj život do péče Boha, tak jak ho my sami chápeme.
Provedli jsme důkladnou a nebojácnou morální inventuru sami sebe.
Přiznali jsme Bohu, sami sobě a jiné lidské bytosti přesnou povahu svých chyb.
Byli jsme zcela povolní k tomu, aby Bůh odstranil všechny tyto naše charakterové vady.
Pokorně jsme ho požádali, aby naše nedostatky odstranil.
Sepsali jsme listinu lidí, kterým jsme ublížili a kterým to chceme nahradit.
Rozhodli jsme se provést všechny tyto nápravy ve všech případech, kdy to situace dovolí, s výjimkou, kdy toto počínání by jim nebo jiným uškodilo.
Pokračovali jsme v provádění osobní inventury, a když jsme chybovali, pohotově jsme se přiznali.
Pomocí modlitby a meditace jsme zdokonalovali svůj vědomý styk s Bohem, jak jsme ho chápali my, a modlili se pouze za to, aby se nám dostalo poznání jeho vůle a síly ji uskutečnit.
Výsledkem těchto kroků bylo, že jsme se spirituálně probudili a v důsledku toho jsme projevili snahu předávat toto poselství ostatním alkoholikům a uplatňovat tyto principy ve všech našich záležitostech.

Co je to „Dvanáct tradic“?

„Dvanáct tradic“ AA jsou doporučené principy, které zajišťují přežití a růst tisíců skupin, tvořících společenství AA Tyto tradice jsou založeny na zkušenostech samotných skupin během prvních kritických let AA
Tradice jsou důležité jak pro dlouholeté členy, tak i pro nově příchozí jako připomínka opravdových základů AA jako společnosti mužů a žen, jejichž hlavním zájmem je udržet si jejich vlastní střízlivost a pomoci ostatním při dosažení střízlivosti:

Naše společné blaho by mělo být na prvním místě; osobní uzdravení závisí na jednotě AA
Pro účel naší skupiny existuje pouze jedna konečná autorita-milující Bůh, tak jak se sám vyjadřuje v našem skupinovém svědomí. Naši vedoucí jsou pouze spolehliví služebníci, kteří však nevládnou.
Jediným požadavkem pro členství v AA je touha přestat pít.
Každá skupina by měla být autonomní s výjimkou případů, které ovlivňují ostatní skupiny nebo AA jako celek.
Každá skupina má pouze jediný primární účel – přinášet své poselství alkoholikovi, který stále trpí.
Skupina AA by nikdy neměla podporovat, financovat nebo propůjčovat jméno AA jakémukoliv příbuznému zařízení nebo vnějšímu podnikání, aby nás problémy peněz, majetku a prestiže neodchýlily od našeho primárního účelu.
Každá skupina AA by měla být plně soběstačná, a odmítat vnější příspěvky.
Anonymní alkoholici by se nikdy neměli stát profesionálními, i když naše servisní centra mohou zaměstnávat speciální pracovníky.
AA jako takové by nikdy nemělo být organizováno; ale my můžeme vytvořit servisní výbory nebo komise, přímo zodpovědní těm, kterým slouží.
Anonymní alkoholici nemají názory na vnější otázky; proto by jméno AA nemělo být nikdy zataženo do veřejné kontroverze.
Naše zásady veřejných vztahů jsou založeny spíše na přitažlivosti než na propagaci; my vždy potřebujeme udržovat osobní anonymitu na úrovni tisku, rozhlasu a filmu.
Anonymita je spirituálním základem všech našich tradic, vždy nám připomínající, abychom kladli principy před osobnosti.

Co je to „uklouznutí“?

Muži nebo ženy, jenž jsou střízliví prostřednictvím AA, se občas opijí. V AA je recidiva tohoto typu běžně známa jako „uklouznutí“. To se může stát během několika prvních týdnů nebo měsíců střízlivosti, nebo i poté, co je alkoholik střízlivý po řadu let.
Téměř všichni členové AA, kteří prošli touto zkušeností, říkají, že uklouznutí mohou být vysledována ke specifickým případům. Oni úmyslně zapomněli, že přiznali, že byli alkoholici a stali se přespříliš důvěřivými ohledně jejich schopnosti zvládnout alkohol. Nebo se neúčastnili setkání AA či přerušili neformální spojení s ostatními členy AA Nebo se příliš zapojili do obchodních či sociálních záležitostí a zapomněli důležitost toho, aby zůstali střízliví. Nebo se nechali unavit a byli zaskočeni, když byly jejich morální a citové schopnosti obrany na nízké úrovni.
Jinými slovy, většina „uklouznutí“ se prostě nestane sama o sobě.

Má AA základní „učebnici“?

Společenství má čtyři knihy, které jsou všeobecně akceptovány jako „učebnice“. První je Anonymní alkoholici, také známá jako „Modrá kniha“, která byla původně vydána v roce 1939, revidována v roce 1955 a v roce 1976. Zaznamenává osobní příběhy 42 typických problémových pijáků, kteří poprvé dosáhli stabilní střízlivosti prostřednictvím AA. Kniha také zaznamenává doporučené kroky a zásady, kterým dřívější členové věřili, že napomohly jejich schopnosti překonat nutkání pít.
Druhá kniha je Dvanáct kroků a Dvanáct tradic, která byla vydána v roce 1953. Napsal ji Bill W., spoluzakladatel AA, a je to výklad principů, které zajistily dosavadní pokračující přežívání jednotlivců a skupin v rámci AA.
Třetí kniha, Anonymní alkoholici dospívají, vydaná v roce 1957, je stručnou historií prvních dvaceti let společenství.
Čtvrtá kniha je Jak to vidí Bill (původně nazváno AA způsob života, čítanka od Billa). Toto je výběr prací, které napsal Bill W.
Tyto knihy mohou být zakoupeny prostřednictvím místních skupin AA nebo mohou být objednány přímo od Anonymních alkoholiků (Alcoholics Anonymous), Box 459, Grand Central Station, New York, NY 10163, U.S.A.

V České republice je adresa centrání servisní organizace:

Společenství AA
Na Pořičí 16
11000 Praha 1

tel: 224 818 247
email: kontakt@anonymnialkoholici.cz

Co je to „24 hodinový program“?

„24 hodinový program“ je fráze, používaná k popsání základního přístupu AA k problému jak zůstat střízlivým. Členové AA se nikdy nezříkají alkoholu na celý život, nikdy nepřísahají, že se „zítra“ nenapijí. V době, kdy se obrátili na AA o pomoc, již zjistili, že bez ohledu na to, jak upřímní byli při tom, když si slibovali, že se budou „v budoucnosti“ zdržovat alkoholu, nějak na tuto přísahu zapomněli a opili se. Nutkání pít se ukázalo silnějším než ty nejlepší úmysly nepít.
Člen AA si uvědomuje, že největším problémem je zůstat střízlivý nyní. Současných 24 hodin je jediné období, kdy AA může něco ohledně pití udělat. Včerejšek je pryč. Zítřek nikdy nepřijde. „Ale dnes“, říká AA, „dnes se nenapiji. Mohu mít nutkání napít se zítra-a možná se napiji. Ať zítřek je něco, o čem si budu dělat starosti, až přijde. Můj velký problém je nenapít se během těchto 24 hodin“.
Spolu s 24 hodinovým programem AA zdůrazňuje důležitost tří sloganů, které nově příchozí pravděpodobně mnohokrát slyšeli už před tím, než vstoupili do AA Jsou to slogany: „To chce klid“, „Žít a nechat žít“ a „Dělat nejdůležitější věci nejdříve“. Tím, že udělá tyto slogany základní součástí svého přístupu k problémům každodenního života, si průměrný člen AA podstatně pomůže ve své snaze žít úspěšně bez alkoholu.

Co je to AA Grapevine?

Grapevine je měsíčník do kapsy, který je vydáván pro členy a přátele, jenž hledají další sdílení zkušeností AA Tento jediný mezinárodní časopis společnosti AA je vydáván kolektivem, složeným pouze z členů AA
Jednotlivé výtisky časopisu jsou obvykle k dispozici každý měsíc na setkáních místních skupin, ale většina členů dáví přednost tomu, aby dostávala své výtisky na základě předplatného. V USA je cena ročního předplatného 12 dolarů, v Kanadě 14 dolarů a jednotlivé výtisky stojí 1,25 dolaru.

Proč se zdá, že AA pro některé lidi nefunguje?

Odpověď je v tom, že AA bude fungovat pouze pro ty, jenž přiznají, že jsou alkoholici, kteří upřímně chtějí přestat pít – a kteří jsou schopni mít tato fakta neustále nejvíce na mysli.
AA obvykle nefunguje pro muže nebo ženy, jenž mají výhrady o tom, zda jsou nebo nejsou alkoholici, nebo se drží naděje, že budou zase schopni normálně pít. Většina lékařských autorit říká, že žádný alkoholik nemůže už nikdy normálně pít. Alkoholik musí přiznat a přijmout tento základní fakt. S tímto přiznáním a přijmutím musí být spojena touha přestat pít.
Poté, co jsou po nějaký čas v AA střízliví, někteří lidé mají tendence zapomínat na to, že jsou alkoholici, se vším, co tato diagnóza implikuje. Jejich střízlivost je dělá přespříliš sebedůvěřivými a oni se rozhodnou znovu experimentovat s alkoholem. Výsledky takovýchto experimentů jsou pro alkoholika zcela předpověditelné. Jejich pití se stane nevyhnutelně progresivně horším.

další část: otázky nově příchozích