1. června – Změněný životní postoj

Celý náš postoj a pohled na život se změní.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Když jsem pil, byly moje postoje převážně sobecké, zábavu a pohodlí jsem kladl na první místo. Nyní, když nepiji, začalo sobectví pozvolna ustupovat. Všechny moje postoje k životu a k druhým lidem se mění. První A v našem názvu pro mne osobně znamená postoj (anglicky attitude). Své postoje měním za pomoci druhého A v našem názvu, které pro mne představuje akci. Moje duševní zdraví může být obnoveno za pomoci práce na krocích, návštěv setkání a předávání poselství. Akce je kouzelné slovo! Kladné postoje a pravidelné akce přispívají k mojí střízlivosti a já mohu pomáhat ostatním alkoholikům dosahovat střízlivosti. Jsem ochotný udělat cokoliv, abych zůstal střízlivý, to je můj současný postoj.

2. června – Cesta vzhůru

Zde jsou kroky, jimiž jsme se vydali…
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Tato slova vedou k dvanácti krokům. Jejich přímá jednoduchost odstraňuje všechny psychologické a filozofické úvahy o jejich správnosti. Přesně popisují, co jsem dělal: vydal jsem se těmito kroky na cestu a jejich výsledkem byla střízlivost. Tato slova mi nenaznačují, abych šel dobře vyšlapanou cestou těch, kteří tu byli přede mnou, naznačují mi spíš, že si musím najít vlastní cestu. Je to nová cesta, která vede k nesmírnému jasu na vrcholku hor. Kroky mi radí při výběru kudy a kam jít a pomáhají mi vyhnout se propastem na této cestě. Poskytují mi nástroje, které jsou mi užitečné v průběhu všech částí mého ojedinělého výstupu, který podniká moje duše. Hovořím-li o svém výstupu, sdílím své zkušenosti, sílu a naději s ostatními alkoholiky.

3. června – Rozlet a modlitba

…podíváme se na šestý krok. Zdůraznili jsme, že ochota je nepostradatelná.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Čtvrtý a pátý krok nebyly snadné, ale úsilí stálo za to. Nyní jsem uvázl u šestého kroku a celý zoufalý jsem vzal Modrou knihu a pročítal jsem si tuto pasáž. Stál jsem venku před domem a modlil jsem se, aby se mi dostalo ochoty. Náhle jsem zvedl své oči k obloze a uviděl jsem velkého ptáka, stoupajícího vzhůru. Sledoval jsem ho a on se náhle poddal vzdušným proudům. Silně máchal křídly, létal střemhlav a znovu prudce stoupal k oblakům, dělal věci zdánlivě nemožné pro normálního smrtelného tvora. Byl to inspirující příklad, jak se jiný tvor „odevzdá“ síle vyšší než je on sám. Pochopil jsem, že kdyby si ten pták „vzal zpět svoji vůli“, kdyby zkusil létat s menší důvěrou a spoléhal se pouze na své vlastní síly, určitě by pokazil onen nádherný přirozený let. Tento zážitek hodně přispěl k ochotě pomodlit se modlitbu sedmého kroku.
Není jednoduché rozpoznat Boží vůli v každé životní situaci. Musím hledat onen proud a být připraven se mu podat. A právě tady je prostor, kde mohou pomoci modlitba a meditace! Protože osamocen neznamenám nic, prosím Boha, aby mi dal poznání Jeho vůle, aby mi dal sílu a ochotu ji dnes vyplnit.

4. června – Vzdát se svého starého ega

Po přečtení prvních pěti navržených bodů si položíme otázku, zda jsme na něco nezapomněli, neboť si uvědomujeme, že pro sebe budujeme klenbu, pod kterou budeme jednou procházet jako svobodní lidé… Jsme nyní připraveni ponechat Boha, aby nás zbavil věcí, které jsme uznali za nežádoucí.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Šestý krok je poledním přípravným. Ačkoliv jsem již dříve používal modlitbu ve velké míře, nikdy jsem v šestém kroku formálně nežádal o pomoc svou Vyšší moc. Zjistil jsem, jaký mám problém, dospěl jsem k víře, že existuje řešení, učinil jsem rozhodnutí jej nalézt a „vyčistil“ jsem dům. A nyní se ptám „Jsem ochoten žít střízlivým životem a vzdát se svého starého ega“? Zjištění, zda jsem skutečně ochotný se změnit je nezbytné. Přezkoumám, co jsem dosud udělal, zda jsem ochoten, aby Bůh odstranil všechny moje charakterové vady, protože v následujícím kroku budu vyjadřovat ochotu požádat svého Tvůrce o pomoc. Připravím-li si tyto základy a pocítím-li touhu se změnit, pak jsem připraven pokračovat v práci na dalším kroku.
„Jestliže se najde něco, na čem stále lpíme, požádáme Boha, aby nás zbavil i toho.“ (Anonymní Alkoholici)

5. června – Úplně připraveni?

„Toto je krok, který odlišuje muže od chlapců.“…Rozdíl mezi „chlapci a muži“ je proto zároveň rozdílem mezi usilováním o cíl, jenž jsme si vytyčili sami a usilováním o cíl, jímž je sám Bůh… Uvedli jsme, že bychom měli dosáhnout naprosté ochoty k usilování o dokonalost… V okamžiku, kdy řekneme slovo nikdy, uzavíráme svojí mysl Boží milosti… Přesně v tomto bodu opouštíme ohraničené cíle a začínáme se podřizovat Boží vůli.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Jsem úplně připraven, aby Bůh odstranil tyto moje charakterové vady? Vím už konečně, že nemohu zachránit sám sebe? Dospěl jsem k víře, že toho nejsem schopen. Jestliže nejsem schopen, jestliže moje nejlepší úmysly selhaly, jestliže jsem schopen si připustit, že moje touhy jsou často sobecky motivované a mé znalosti a vůle omezeny, pak jsem připraven přijmout Boží vůli.

6. června – Vše co děláme je pokus

Může nám je všechny odejmout?
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Při práci na šestém kroku mi hodně pomohlo, když jsem si uvědomil, že usiluji o „Duchovní pokrok“. Některé z mých charakterových vad mi zůstanou po celý zbytek života, ale většina z nich se může změnit a nebo může být úplně potlačena. Vše co ode mne šestý krok vyžaduje je ochota pojmenovat tyto vady, uznat, že jsou moje vlastní a ochota odložit ty z nich, které mohu odložit právě dnes. Porostu-li v programu AA, mnohé z těchto vad mi budou mnohem více nepříjemné než na počátku programu, a proto potřebuji opakovat šestý krok, abych se mohl cítit šťastnější a i nadále udržovat svou střízlivost.

7. června – Dlouhodobá naděje

Protože většina z nás se rodí s hojností přirozených tužeb, není nic neobvyklého ani na tom, že je často necháme přerůst daleko nad rámec jejich původního určení. Pokud se jimi necháme slepě vést nebo svéhlavě trváme na tom, aby nám poskytovaly více uspokojení nebo potěšení, než je přiměřené nebo než nám náleží, začínáme se odchylovat od stupně dokonalosti, jenž nám na této zemi přisoudil Bůh. Taková je míra našich charakterových chyb, nebo chcete-li, našich hříchů.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Toto je místo, kde se rodí dlouhodobá naděje a kde získávám přehled jak o podstatě své nemoci, tak o cestě k mému uzdravení. Nádhera společenství AA spočívá v poznání, že můj život, se s Boží pomocí, bude zlepšovat. Životní cesta ve společenství AA je bohatší, porozumění se mění na pravdu, sny se stávají realitou – a dnešek může trvat věčně.
Vstoupím-li do světla AA, moje srdce se naplní pocitem Boží přítomnosti.

8. června – Otevření se změnám

Sebezpytování je prostředek, který přináší nové nazírání, jednání a Boží milost, abychom mohli odolat záporným a stinným stránkám našich povah. Napomáhá rozvoji jistého druhu upřímnosti, která nám umožňuje přijímat Boží pomoc…zjišťujeme, že kousek po kousku můžeme odložit své staré životy a vyměnit je za nové, ve kterých budeme fungovat za jakýchkoliv podmínek.
JAK TO VIDÍ BILL

Hledám-li pokrok a ne dokonalost, dostává se mi denně milosti na základě zlepšení mého duševního stavu. Pro připravenost změnit se je potřeba, abych byl ochotný přijímat možnosti změny a neuzavíral se před nimi. Pochopím-li, že existují vady, které mi brání být užitečný společenství AA a ostatním alkoholikům, potom budu připraven se změnit. Budu se připravovat za pomoci meditace a přijetí Božího vedení. „Byli mezi námi ti, kteří se přidržovali svých starých představ, ale výsledek byl nulový až do doby, kdy od nich absolutně upustili.“ (Anonymní Alkoholici). Abych mohl přenechat své záležitosti Bohu, potřebuji mu předat pouze své staré způsoby jednání. Nadále už nemusím bojovat, ani se nemusím snažit ovládat plně své záležitosti. Postačuje mi víra, že se s Boží pomocí změním a to stačí k tomu, abych byl připraven. Vyprázdním svou mysl, aby mohla být naplněna poznáním Božího světla a Boží lásky, a tak budu připraven prožít každý den s novou nadějí.

9. června – Život v současnosti

Nejprve se snažíme žít v současnosti, abychom zůstali střízliví – a ono to funguje. Jakmile se tato myšlenka stane součástí našeho myšlení, zjistíme, že život ve čtyřiadvaceti hodinových úsecích je účinný a uspokojivý způsob, kterým lze řešit mnoho jiných záležitostí.
STŘÍZLIVÝ ŽIVOT

„Právě dnes“. Nově příchozímu se může toto heslo, stejně jako mnohá jiná hesla společenství AA, zdát směšné. Tato hesla se mohou stát životními krédy ve stresových okamžicích. Každý den může být jako růže, která se rozvíjí v souladu se záměrem Vyšší moci. Můj program by měl být pěstován a rozvíjen přesně v místě, kde bude mít výživu a ochranu před nemocemi. Moje pěstování bude vyžadovat trpělivost a pochopení, že každý květ nemusí být perfektní. Každá etapa rozvoje okvětních lístků mi přinese potěšení, jestliže se nebudu vměšovat do jeho vývoje a nedovolím-li, aby má očekávání přerostla únosnou míru. To mi přináší poklid duše.

10. června – Jsi netrpělivý, zkus levitovat

Na podráždění jsme reagovali mnohem silněji než normální lidé.
JAK TO VIDÍ BILL

Netrpělivost ve vztazích s druhými lidmi je jednou z mých hlavních povahových vad. Jízda za pomalu jedoucím vozem v místě, kde nemohu předjíždět nebo čekání na zaplacení v restauraci mě vždy velmi rozzlobí. Obyčejně vybuchnu ještě dříve než dám šanci Bohu, aby se pokusil zmírnit mou reakci. Já tomuto stavu říkám: být rychlejší než Bůh. Díky opakování svých zkušeností jsem dostal nápad, že když se podívám na své chování a jednání z pohledu samotného Boha, budu moci lépe ovládat své chování a své pocity. Když jsem opět potkal pomalého řidiče, zkusil jsem to, začal jsem levitovat a pohlédl dolů na ostatní vozy. Spatřil jsem postarší manželský pár jedoucí ve voze přede mnou, jak si šťastně vypráví o svých vnoučatech. Za nimi jedu já se zrudlou tváří a s hněvem v očích, bez žádné naléhavé záležitosti, kterou bych musel vyřídit. Vypadal jsem tak nesmírně hloupě, že jsem se okamžitě vrátil do reality a zpomalil jsem. Spatřit své jednání z úhlu pohledu samotného Boha může být velmi uvolňující.

11. června – Rodinné povinnosti

…spirituální život, který nezahrnuje rodinné povinnosti, nemusí být ten nejideálnější.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Mohu velice dobře pracovat v programu AA, používat ho na setkáních, v zaměstnání a ve všech aktivitách spojených se službou AA a přesto u mě doma bude všechno jinak. Očekávám, že moje rodina pochopí, ale oni nemohou. Očekávám od nich, že uvidí a ocení můj pokrok, ale oni to udělají pouze tehdy, když jim to naznačím. Zanedbávám snad jejich potřeby a jejich touhu po mé pozornosti? Jsem v jejich přítomnosti popudlivý nebo otrávený? Jsou snad potichu mumlaná slova „Promiň“ mými „Nápravami“ nebo jsem dostatečně trpělivý a tolerantní? Kážu svým drahým ve snaze je předělat či jinak ovlivnit? Dal jsem si doma skutečně všechny věci do pořádku? „Duchovní život není teorie, musíme jím žít.“ (Anonymní Alkoholici)

12. června – Utváření skutečných vztahů

Nejvíce však mnozí z nás trpí pokřivenými vztahy s rodinou, přáteli a společností obecně. Právě k nim jsme přistupovali nanejvýš pošetile a s velkou zatvrzelostí. Hlavní skutečnost, jejíž uznání nám činí značné obtíže, je naše naprostá neschopnost navázat skutečné partnerství s druhou lidskou bytostí.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Hodí se tato slova k mojí osobě, jsem opravdu stále neschopný navázat skutečný vztah s jinou lidskou bytostí? Jaká by to byla velká nevýhoda, kdybych si tuto neschopnost nesl s sebou do střízlivého života! Budu meditovat a modlit se za možnost objevit, jak se stát důvěryhodným přítelem a společníkem.

13. června – Provádění náprav

„Léta prožitá s alkoholikem téměř zaručují, aby se z žen či dětí staly neurotici. Do určité míry onemocní vlastně celá rodina.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Pochopit, že jako alkoholik neubližuji jenom sobě, ale i lidem ve svém okolí, je pro mne velmi důležité. Vždy bude velmi důležité provádět nápravy v mé vlastní rodině a v rodinách alkoholiků, kteří stále trpí. Uvědomění si škod, které jsem napáchal a snaha je napravit, bude mou celoživotní činností. Moje střízlivost může dát ostatním naději a víru, že si mohou vzájemně pomoci.

14. června – Když nevíš jak dál

Je úžasné, jak tento proces funguje v době, kdy člověk neví jak dál.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Když jsem přišel do společenství AA, viděl jsem, jak nesmírně mi společenství pomáhá zůstat střízlivý. Mohlo by mi pomoci i v normálních životních situacích, zkrátka tam, kde nejde přímo o alkohol? Pochyboval jsem. Odpověď přišla po dvou letech střízlivosti. Přišel jsem o zaměstnání, můj otec diabetik přišel o nohu a někdo, koho jsem velice miloval ode mne odešel kvůli jiné známosti. A toto vše se stalo v průběhu pouhých dvou týdnů. Život se mi zhroutil. Přesto, pro mne tehdy naprosto neočekávaně, mi společenství AA pomohlo, podpořilo mě a posílilo. Zásady, které jsem poznal na začátku své střízlivosti, se staly oporami mého života, nejenom proto, že se mi povedlo vše překonat, ale proto, že jsem byl neustále schopen pomáhat nově příchozím. Společenství AA mě naučilo, abych spíše přijímal život tak, jak jde a nenechal se jím přemoci.

15. června – AA jako naše Vyšší síla

„…můžeš svojí ,Vyšší mocí‘ učinit samotné společenství Anonymních alkoholiků. Je zde velmi početná skupina lidí, kteří vyřešili své problémy s alkoholem… Nalezneš řadu členů, kteří překročili práh právě tímto způsobem… Jejich víra se rozšiřovala a prohlubovala… Jejich životy se záhadným způsobem proměnily, tito lidé dospěli k víře ve Vyšší moc…„
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

V době, kdy jsem pil nebylo na světě lepšího člověka, než jsem byl já. Alespoň v mých očích. Nicméně jsem se nemohl usmát na svůj obraz v zrcadle. A tak jsem přišel do společenství AA, kde jsem spolu s ostatními poslouchal povídání o Vyšší moci. Nedokázal jsem přijmout koncepci Vyšší moci, protože jsem věřil, že Bůh je krutý a nemilosrdný. Celý zoufalý jsem si za svou Vyšší moc vybíral stůl, potom strom a ještě později svou skupinu AA. Čas šel dál, můj život se zlepšoval a já jsem začal žasnout nad výsledky práce mé Vyšší moci. Postupně, s trpělivostí a pokorou, jsem dospěl k víře v Boha. Dnes mi můj vztah s mou Vyšší mocí dává sílu žít střízlivým a šťastným životem.

16. června – Nepředpojatost

Zjistili jsme, že Bůh nepřipravuje příliš těžké podmínky pro ty, kdo ho hledají. Pro ně je říše duchovna široká, prostorná, se vším všudy, nic zde není vyloučeno a nic se zde nezakazuje. Věřím, že je otevřena všem lidem.
JAK TO VIDÍ BILL

Nepředpojatost ohledně koncepcí vyšší moci může doširoka otevřít bránu do světa duchovna. Často hledám duchovní podstatu lidství v různých dogmatech a náboženstvích. Já osobně mohu prožívat duchovní život pouze v případě, kdy se dělím o své zkušenosti. Toto sdílení mě spojuje se zbytkem lidstva a přivádí mě blíže k Bohu, jak mu rozumím já.

17. června – Hluboko v nitru

Ve svém nitru jsme objevili tu Nesmírnou Realitu. Konec konců je to právě tam, kde jedině se dá nalézt… pečlivým vnitřním průzkumem… Udržíte-li si tento postoj, nemůžete selhat. Vaše uvědomění si víry se časem nevyhnutelně dostaví.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Začal jsem hledat pomoc ve společenství AA, až v době, kdy jsem byl v hlubinách osamění, deprese a zoufalství. V průběhu uzdravování jsem byl postupně postaven tváří v tvář prázdnotě a troskám, které zbyly z mého života. Začal jsem postupně otevírat svojí mysl myšlence na uzdravení, které společenství AA nabízí prostřednictvím svého programu. Návštěvy setkání, trvalá střízlivost spolu s prací na krocích mi dali možnost naslouchat hlubinám mé duše se zvyšující se pozorností. Denně jsem čekal s nadějí na okamžik, kdy se dostaví pevná víra a neochvějná láska, po kterých jsem tolik toužil. A právě v tomto očekávání jsem se střetl s Bohem, jak mu rozumím já.

18. června – Společenství svobody

…kdyby lidé dostali absolutní svobodu a nebyli nuceni nikoho poslouchat, pouze tehdy by se dobrovolně spojili ve společném zájmu.
JAK TO VIDÍ BILL

Nežiji-li nadále pod diktátem alkoholu či pod diktaturou jiných lidí, potom prožívám svobodný život. Pochopím-li svou minulost a všechnu tu přebytečnou zátěž, kterou jsem s sebou nosil po celou tu dobu, potom docházím k poznání svobody. Byl jsem uveden do života ve společenství svobodných lidí. Kroky programu jsou „doporučeným“ způsobem nalezení nového života. Ve společenství AA neexistují žádné příkazy a žádná diktatura. Sloužím druhým alkoholikům dobrovolně, spíše z vlastní vůle než z donucení. Je mi zřejmé, jaký užitek mi plyne z růstu ostatních členů společenství a přináším zpět do skupiny to, co se sám učím. „Společné blaho“ nachází prostor pro svůj růst ve společenství osobní svobody.

19. června – „AA uzdravení“

Toto je paradox uzdravení ve společenství AA: síla vyrůstající z celkové porážky a vysílení, ztráta starého způsobu života, to jsou podmínky pro nalezení života nového.
AA DOZRÁVÁ

Ani kniha Tisíc výprasků od Johna Barleycorna mi nedodala odvahu k přiznání porážky. Věřil jsem, že přemožení mého „nepřítele-přítele“ je mou morální povinností. Na mém prvním setkání AA jem byl požehnán pocitem, že přiznat si porážku nemocí, která nemá nic společného s mojí „povahou“ je naprosto v pořádku. Když jsem vstoupil do dveří společenství AA, instinktivně jsem poznal, že jsem na místě, kde se nachází veliké množství lásky. Bez žádného úsilí vyvinutého z mé strany, jsem se dozvěděl, že mít rád sám sebe je dobré a správné, že je to Boží záměr. Tam, kde mě moje myšlenky držely v zajetí, tam mě mé pocity osvobodily. Jsem za to nesmírně vděčný.

20. června – Uvolňování strachu

Uvolňování strachu má dvě části. Nejprve se budeme muset snažit dospět k takovému uvolnění, jaké vůbec lze dosáhnout. Potom bude potřeba nalézt nejen odvahu, ale i ochotu, abychom se dokázali vypořádat s tím strachem, který zbude.
JAK TO VIDÍ BILL

Většina mých rozhodnutí byla založena na strachu. Alkohol mi pomáhal zvládat životní problémy, ale potom nastalo období, kdy alkohol jako alternativa přestal být dostačující. Jedním z největších darů, které jsem získal ve společenství AA, je odvaha jednat s Boží pomocí. Po pěti letech střízlivosti jsem prožil velmi mnohu strachu. Bůh mi seslal do cesty lidi, kteří mi pomohli a díky práci na dvanácti krocích jsem se stal člověkem, jakým jsem si přál být a jsem za to hluboce vděčný.

21. června – Strach a víra

Osvobození od strachu je záležitostí na celý život a nikdy nemůže být úplně dokončeno. Jsme-li napadeni, trpíme-li záchvatem nemoci nebo za jiných nebezpečných podmínek, vždy budeme reagovat se strachem – dobře či špatně, což bude záviset případ od případu. Pouze člověk, který klame sám sebe může prohlásit, že se úplně zbavil strachu.
JAK TO VIDÍ BILL

I kdybych měl více víry, strach by mi způsoboval utrpení. Jsou období, kdy mne strach rve na kusy a to i v době, kdy prožívám radost a štěstí. Víra a přijetí Vyšší moci mi pomáhají překonat jak potíže, tak extázi. Zvolím-li si, že předám všechen svůj strach své Vyšší moci, potom budu svobodný.

22. června – Dnes jsem svobodný

Toto mne přivedlo k závěru, že existují různé životní situace, ve kterých jsem bezmocný a jsem-li schopen to přiznat v případě alkoholu, musím to udělat i v jiných případech. Zklidním se a přiznám si, že On a ne já, je Bůh.
JAK TO VIDÍ BILL

Učím se uplatňovat přijetí životních situací ve všech oblastech života, abych byl schopen si užívat duševního poklidu. Kdysi jsem sváděl neustálou bitvu, protože jsem měl představu, že každý den musím bojovat proti sobě a proti všem ostatním lidem. Postupem času jsem začal tuto bitvu prohrávat. Končíval jsem opilý a naříkal jsem nad svým mizerným životem. Až když jsem konečně přestal bojovat a dovolil Bohu, aby převzal řízení mého života, dostavil se poklid mysli. Dnes se cítím osvobozený a nemusím nadále s nikým ani s ničím bojovat.

23. června – Důvěra v ostatní

Důvěra od nás nevyžaduje, abychom byli slepí a přehlíželi nejen zištné motivy druhých, ale i své vlastní. To by nebylo moudré. Spíše bychom měli hodnotit schopnost zranit a schopnost konat dobro v každém člověku, kterému chceme důvěřovat. Tato soukromá inventura pomůže odhalit stupeň důvěry, která by se měla rozšiřovat v jakékoliv životní situaci.
JAK TO VIDÍ BILL

Zajisté nejsem obětí jednání druhých lidí, ale obětí svých nadměrných očekávání, své nečestnosti a svých špatných rozhodnutí. Očekávám-li, že druzí lidé budou reagovat podle mých představ a nebudou sami sebou, nevyplní se má očekávání, budu zklamán a raněn. Je-li základem mojí volby sobectví, budu náhle osamocený a druzí lidé mi nebudou důvěřovat. Sebedůvěru mohu získat, budu-li uplatňovat poctivost a upřímnost ve všech svých záležitostech. Zkoumám-li své pohnutky a jednám-li čestně a poctivě, získávám poznatky o své zranitelnosti v různých životních situacích a mohu se vyhnout těm situacím, které mě mohou zranit.

24. června – Duchovní mateřská škola

Pouze provozujeme duchovní mateřskou školu, ve které umožňujeme lidem překonat problémy pití a nalézt milost, aby mohli pokračovat ve svém životě lepší cestou.
JAK TO VIDÍ BILL

Když jsem přišel do společenství AA, byl jsem přemožen alkoholem a přál jsem si zbavit se posedlosti pitím, ale neznal jsem způsob, jak toho dosáhnout. Rozhodl jsem se, že setrvám tak dlouho, dokud se od někoho, kdo to dokázal přede mnou, nezjistím, jak na to. A znenadání jsem začal přemýšlet o Bohu. Na setkáních jsem slyšel, abych si našel Vyšší moc, ale neměl jsem vůbec žádnou představu, jak by měla vypadat. Zjistil jsem, že existuje velmi mnoho představ Vyšší moci. Bylo mi řečeno, abych si nalezl Boha, jak mu rozumím já, protože v AA neexistuje žádný předpis, který by se týkal Božího vedení. Dospěl jsem k tomu, co pomáhá mě a požádal jsem tuto Sílu, aby mi navrátila mé duševní zdraví. Den po dni pokračoval můj život, posedlost pitím mizela a já jsem se učil žít střízlivým životem.

25. června – Obousměrná ulice

Budeme-li o to žádat, Bůh nám jistě odpustí naše provinění. V žádném případě z nás však nesejme všechny viny a nebude nás nadále udržovat neposkvrněné, aniž bychom s ním při tom nespolupracovali.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Ve svých modlitbách jsem často opomíjel množství záležitostí, které vyžadovaly odpuštění. Myslel jsem si, že když Bohu tyto záležitosti nepřipomenu, nebude o nich vědět. Netušil jsem, že stačí, abych je odpustil sám sobě a Bůh učiní totéž. Vždy mě učili, abych se připravoval na svou životní dráhu, ale dokud jsem nedorazil do společenství AA, nechápal jsem, že budu-li ochotný se učit odpouštět, život sám o sobě bude touto drahou. Po dobu, kdy budu ochotný se měnit a přijímat svou odpovědnost, bude má životní dráha velmi šťastná.

26. června – Dar, který se zvětšuje s mým růstem

Pro většinu lidí je pití spojeno s družnou zábavou, společností přátel a jinými pestrými představami. Znamená ulehčení našim životním obavám, nudám a starostem. Rovněž způsobuje radostnou důvěrnost mezi přáteli a přináší pocit, že život je báječný.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Čím déle jsem se hnal za tímto prchavým pocitem v době, kdy jsem pil, tím více se mi vzdaloval. Avšak, když jsem použil tuto pasáž na svou střízlivost, zjistil jsem, že popisuji nový úžasný život umožněný programem AA. Opravdu se „zlepšuje“ den po dni. Hřejivá láska a pocity radosti, tak jednoduše vyjádřené těmito slovy, se rozrůstají a prohlubují pokaždé, když je čtu. Střízlivost je dar, který se zvětšuje spolu s mým růstem.

27. června – Přizpůsobení se způsobu života společenství AA

Jsme poslušní kroků a tradic společenství AA, protože je skutečně chceme poslouchat. Už to nadále není pouze otázka dobra či zla, přizpůsobujeme se, protože tomu tak upřímně chceme. Takový je náš růst v jednotě společenství. A je to také důkaz Boží milosti a lásky.
AA DOZRÁVÁ

Je podivuhodné sledovat můj duchovní růst ve společenství AA. Od okamžiku, kdy jsem přišel do společenství AA, jsem měl potíže přizpůsobit se jeho principům. Když jsem si, poučen z bolesti, kterou mi přinesla moje neochota se přizpůsobit, konečně vybral způsob života podle zásad AA, otevřel jsem se Boží milosti a lásce. Teprve tehdy jsem doopravdy začal chápat plný význam skutečnosti, že jsem členem Anonymních Alkoholiků.

28. června – Odhodlání našich zakladatelů

Po roce a půl se těmto třem podařilo zvýšit počet o dalších sedm.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Kdyby nebylo pevné rozhodnosti našich zakladatelů, společenství AA by rychle zaniklo, stejně jako množství jiných, zaručeně dobrých pokusů. V našem městě jsou stovky setkání denně a společenství AA je k dispozici po celých dvacet čtyři hodin. Jestliže bych nadále žil pouze s nadějí a touhou nepít a jestliže bych zažíval všude okolo sebe pouze odmítnutí, pravděpodobně bych hledal jednodušší a snazší cestu a vrátil se ke svému předchozímu způsobu života.

29. června – Lavinový efekt

Protože jsme se sami naučili žít šťastně, ukážeme cestu všem ostatním…Ano, o takových věcech jsme skutečně snili. Bylo to však zcela přirozené, protože alkoholici jsou ve své většině zkrachovalými idealisty…Proč bychom se tedy neměli podělit o svůj nový způsob života se všemi ostatními lidmi.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Ohromný objev střízlivosti ve mně vyvolal pocit potřeby šířit tuto „dobrou zprávu“ do celého světa. Velikášské myšlení, stejné, jako v období aktivního pití, se mi vrátilo. Teprve mnohem později jsem pochopil, že soustředit se na svoje vlastní uzdravení je proces, který mi zabírá všechen čas. Po té co jsem stal střízlivým občanem tohoto světa, zaznamenal jsem lavinový efekt, který bez žádného vědomého úsilí vynaloženého z mé strany, zasáhl jakékoliv „příbuzné zařízení nebo vnější podnikání“, aniž by mě odvrátil od mého primárního účelu zůstat střízlivým a pomáhat ostatním alkoholikům dosahovat střízlivosti.

30. června – Oběť = jednota = přežití

Jednota, účinnost, ale i přežití společenství AA budou vždy záviset na naší neustálé ochotě vzdát se některých našich osobních ambicí a tužeb ve prospěch společného bezpečí a blaha. Stejně tak, jako oběť znamená přežití pro jednotlivého alkoholika, znamená jednota přežití skupiny a AA jako celku.
JAK TO VIDÍ BILL

Pochopil jsem, že musím obětovat některé z mých povahových rysů ve prospěch AA a výsledkem bylo, že jsem byl odměněn mnoha dary. Prestiž bývá příčinou falešné pýchy, ale já jsem místo ní díky šesté tradici obdržel skromnost. Spolupráce bez vzájemného ovlivňování je obvykle nemožná. Zůstaneme-li nezapojeni do vnějších vztahů, budeme mít příležitost udržet AA nezávislé a svobodné. Bude potom zdravé a silné, připravené i pro další generace.