denní zamyšlení

leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec

úvod

1. ledna – „Jsem zázrak“

Základní skutečností našich dnešních životů je absolutní jistota, že náš Stvořitel vstoupil do našich životů a srdcí způsobem, který je samozřejmě zázrakem. Bůh nám započal napomáhat uskutečňovat takové věci, které jsme nikdy nemohli udělat sami.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Toto tvrzení se stalo skutečností mého dnešního života a je to opravdový zázrak. Vždy jsem věřil v Boha, ale nikdy jsem neuměl tuto víru smysluplně vložit do svého způsobu života. Nyní, díky Anonymním Alkoholikům, věřím v Boha, tak, jak Mu rozumím já, a díky tomu jsem střízlivý. To, že jsem se naučil důvěřovat Bohu, je to co jsem nikdy nemohl udělat sám. Nyní věřím na zázraky, protože já jsem jedním z nich.

2. ledna – Nejprve to základní

Je opravdu střízlivost vše co jsme mohli očekávat od duchovního probuzení. Ne, střízlivost je pouhým počátkem.
JAK TO VIDÍ BILL

Práce na AA programu je jako stavba domu. Nejprve jsem musel vytvořit velkou a silnou betonovou desku, na které bych vystavěl dům. Ekvivalentem vybudování základů pro mne bylo zastavení pití. Avšak žít na betonové desce nechráněn a vystaven vlivům tepla, zimy, větru a deště, je velmi nepohodlné. A tak jsem začal, díky zahájení práce na programu, stavět pokoj. Ten první pokoj byl chatrný, protože jsem nebyl zvyklý na tuto práci. Jak šel čas a já jsem dále pracoval na programu, naučil jsem se stavět lepší pokoje. Čím více jsem pracoval na programu a čím více jsem vylepšoval svou stavbu, dům, ve kterém nyní bydlím, je mnohem více pohodlnější a šťastnější.

3.ledna – Bezmocnost

Přiznali jsme si svou bezmocnost nad alkoholem – naše životy začaly být neovladatelné.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Není náhodou, že první Krok se zmiňuje o bezmocnosti. Přiznání své osobní bezmocnosti je základním kamenem k uzdravení. Poznal jsem se, že nemám sílu a sebeovládání, o kterém jsem si kdysi myslel, že mám. Že jsem bezmocný nad tím co si o mě ostatní lidé myslí. Že jsem opravdu bezmocný, když mi ujede autobus. Že jsem bezmocný nad tím, jak ostatní pracují či nepracují na Krocích. Ale také jsem se naučil, že nejsem bezmocný nad jinými věcmi. Nejsem bezmocný nad svými postoji a svou negativitou. A také nejsem bezmocný nad převzetím zodpovědnosti za svoje vlastní uzdravení. Opravdu mám sílu použít pozitivní vliv na sebe, na své milované a na svět, ve kterém žiji.

4. ledna – Začněte tam, kde jste

Cítíme, že zastavení našeho pití je pouhý začátek. Daleko důležitější demonstrace našich principů leží před námi a to v našich domovech, na našich pracovištích a v našich záležitostech.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Obvykle je pro mne velmi snadné být milý k lidem na setkáních AA.Zatím co pracuji na tom, abych zůstal střízlivý, oslavuji se svými přáteli z AA naše společné uvolnění z pekla pití. Je snadné šířit příjemnou atmosféru ve společnosti mých starých a nových přátel v programu.
Doma nebo na pracovišti je to však jiný příběh. Právě zde, v těchto dvou oblastech, vznikají malé každodenní frustrace, které jsou více zřetelné, a při kterých může být těžké se smát, přijít s vlídným slovem nebo někoho pozorně vyslechnout. A právě mimo prostory AA se střetávám s reálným testem efektivnosti mé cesty skrze Dvanáct Kroků programu AA.

5. ledna – Totální přijetí

On si neumí představit život bez alkoholu. Jednoho dne si nebude schopen představit život ani s alkoholem ani bez něho. Potom pozná osamění takové jako mnozí jiní. Bude stát na rozhodujícím místě. Bude si přát konec.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Pouze alkoholik může rozumět přesnému významu tohoto prohlášení. Dvojí způsob chování, který mi byl vlastní jako alkoholikovi, mě také naplňoval zmatkem a hrůzou. „ Jestli nebudu mít alkohol, zemřu, soutěžil s Jestliže budu pokračovat v pití, zabije mě to“. Obě nutkavé myšlenky mě tlačily ještě více ke dnu. Toto dno mě přivedlo k totálnímu přijetí mého alkoholismu, bez naprosto žádných pochyb, takového, které bylo absolutně podstatné pro mé uzdravení. Bylo to dilema nepodobné ničemu, co jsem doposud zažil, ale jak jsem zjistil později, naprosto nezbytné, abych uspěl v tomto programu.

6. ledna – Vítězství kapitulace

Pochopili jsme, že pouze skrze naprostou porážku jsme schopni podniknout náš první krok o osvobození a síle. Nakonec se naše přiznání osobní bezmocnosti ukázalo být pevným základem, na kterém může být vybudován šťastný a smysluplný život.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Když alkohol ovlivňoval každou stránku mého života, když se lahve staly symbolem mé nestřídmosti a netolerantnosti, když jsem pochopil, že já sám nemohu udělat nic, abych přemohl sílu alkoholu, tak jsem pochopil, že nemám jinou volbu než kapitulaci. V této kapitulaci jsem našel vítězství – vítězství nad svou vlastní nestřídmostí, vítězství nad tvrdohlavým odporem žít tak, jak mi bylo dáno. Když jsem přestal bojovat proti všemu a všem, začal jsem cestu ke střízlivosti, vyrovnanosti a míru.

7. ledna – V rozhodujícím okamžiku

Polovičatost nikam nevede. Když se dostavil rozhodující okamžik požádali jsme Ho o ochranu a péči s úplným odevzdáním.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Každý den se nacházím v rozhodujícím okamžiku. Moje myšlení a činnost mě může pohánět k osobnímu růstu nebo mě může vrátit zpět na cestu ke starým zvykům a k pití. Někdy jsou rozhodující okamžiky na začátku, například když se rozhodnu někoho pochválit namísto toho, abych ho odsoudil. Nebo když začnu žádat o pomoc místo toho, abych to udělal špatně sám. Jindy jsou rozhodující okamžiky na konci, jako když vidím jasně potřebu zastavit hlodavou zášť nebo paralyzující sobeckost. Mnohé mé nedostatky se objevují denně a proto mám denně možnost si je uvědomovat. Mnoho mých charakterových vad se objevuje v různých formách denně: sebekritika, vztek, útěk před problémy, pýcha, snaha nemít problémy nebo jednat velkomožně.
Polovičaté pokusy eliminovat tyto vady pouze paralyzují moje úsilí se změnit. Pouze když požádám Boha o pomoc s úplným odevzdáním, začnu být ochotný a schopný se měnit.

8. ledna – Mám na výběr?

Faktem je, že z mnoha doposud neznámých důvodů mnoho alkoholiků, jestliže stále pilo, ztratilo sílu si vybrat. Naše tak zvaná síla vůle prakticky přestala existovat.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Má bezmocnost nad alkoholem nepřestala existovat, když jsem přestal pít. I když jsem střízlivý, tak stále nemám na výběr. Nemohu pít. Výběr, který skutečně mám, je možnost si vybrat a používat sadu „spirituálních nástrojů“ (Anonymní Alkoholici). Jestliže to udělá, potom mě moje vyšší síla zbaví nedostatečných možností výběru a umožní mi tak zůstat další den střízlivým. Kdybych zvolil napití se, kde by potom byla moje touha po AA nebo po vyšší moci?

9. ledna – Skutek prozřetelnosti

Je skutečně hrozné si přiznat, že se sklenicí v ruce jsme zahalili svoje vědomí takovou posedlostí po destruktivním pití, že pouze skutek prozřetelnosti jí může z našeho vědomí odstranit.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Můj vlastní zážitek prozřetelnosti, manifestace Boží péče a vedení, přišel, když jsem získal zkušenost totálního zbankrotování mého alkoholizmu a vše smysluplné v mém životě skončilo. Zatelefonoval jsem Anonymním Alkoholikům a od toho okamžiku už můj život nikdy nebyl stejný. Když přemýšlím o tomto důležitém okamžiku, vím, že Bůh pracoval v mém životě již dlouho před tím než jsem byl schopen uznat a přijmout duchovní představy. Skrze tento skutek prozřetelnosti jsem odložil sklenici a začala má cesta ke střízlivosti. Dále se můj život odvíjel s  Boží péčí a pod Božím vedením. První krok, ve kterém jsem přiznal, že jsem byl bezmocný nad alkoholem a že můj život se stal neovladatelným pro mě dostává větší význam – Právě dnes – v život zachraňujícím a život přinášejícím společenství Anonymních Alkoholiků.

10. ledna – Stojíme jednotní

Naučili jsme se, že musíme připustit ve svém nejvnitřnějším já, že jsme alkoholici. Toto je první krok při uzdravování. Deziluze, že jsme jako jiní lidé nebo by jsme jimi mohli být, musí být smetena.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Přišel jsem do hnutí Anonymních Alkoholiků, protože jsem nadále nebyl schopen kontrolovat své pití, nedonutila mě k tomu ani má žena stěžující si na mé pití a snad ani šerif, který mě nutil, abych chodil na setkání AA. Možná jsem hluboko ve svém nitru věděl, že nemohu pít jako ostatní, ale nebyl jsem ochoten si to přiznat, protože mě tato možnost děsila. Anonymní Alkoholici je společenství žen a mužů, kteří se spojili proti běžné, fatální nemoci. Život každého z  nás je spojen s ostatními stejně jako životy trosečníků v záchranném člunu na moři. Jestliže budeme pracovat společně, dostaneme se bezpečně na pobřeží.

11. ledna – Stoprocentní Krok

Pouze První krok, ve kterém činíme stoprocentní přiznání své bezmocnosti nad alkoholem, může být prováděn s absolutní perfektností.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Dlouho před tím než jsem byl schopen získat střízlivost v AA, jsem bez pochyb věděl, že mě alkohol zabíjí. Dokonce i s tímto poznáním jsem nebyl schopen přestat pít. V okamžiku, kdy jsem byl postaven před První krok, jsem zjistil, že je snadné připustit, že mi chybí síla nepít. Byl však můj život neovladatelný? Nikdy! Pět měsíců po té co jsem přišel do AA, jsem se napil znovu, a divil jsem se proč.
Mnohem později, když jsem byl zpět v AA a poučen ze svých chyb, jsem se naučil, že První krok je jediný krok, který musí být přijat stoprocentně. A že jediná cesta, jak ho přijmout stoprocentně, je akceptovat sto procent Prvního kroku. Toto stalo před mnoha čtyřiadvacetihodinovkami a já jsem už nikdy nemusel dělat První krok znovu.

12. ledna – Přijetí naší současné situace

Náš nejzávažnější problém je přijmout naši současnou situaci takovou jaká je, přijmout sami sebe takové jací jsme a lidi okolo nás takové jací jsou. To znamená přijmout reálnou pokoru, bez které žádný opravdový pokrok nemůže začít. Znovu a znovu budeme mít potřebu se vracet k onomu nepříjemnému bodu, kdy začal náš návrat. To je cvičení v přijímání, které můžeme každý den našeho života se ziskem opakovat.
Pokud se energicky vyhýbáme překrucování těchto realistických poznatků o životě do nerealistického omlouvání, apatie nebo poraženectví, mohou se tyto poznatky stát jistým základem, na kterém se může upevňovat naše duševní zdraví a probíhat duchovní růst.
JAK TO VIDÍ BILL

V době, kdy mám obtíže s přijímáním ostatních lidí, míst nebo událostí, se obracím k této pasáži a ta mi pomáhá uvolnit mé podprahové obavy z druhých lidí nebo životních situací, které mě potkávají. Přemýšlení mi dovoluje být lidskou bytostí, nikoliv však perfektní, a umožňuje mi znovu získat duševní mír.

13. ledna – Toto se nastává přes noc

Nejsme vyléčeni z našeho alkoholizmu. To co opravdu získáváme, je denní omilostňující činnost, která slouží ozdravování našeho duševního stavu.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

„Jestliže nebudu pít, tak vše bude v pořádku.“ Toto se zdá být nejběžnější alkoholickou představou. V okamžiku, kdy se zvedla mlha jsem poprvé uviděl nepořádek, ve kterém se odvíjel můj život. Měl jsem rodinné, pracovní, finanční a právní problémy, byl jsem závislý na starých duchovních ideálech, existovaly části mých charakterových rysů, ke kterým jsem byl slepý, protože by mě mohli snadno obvinit, že jsem byl bez víry a tlačily by mě opět k úniku. Modrá kniha mě vedla při řešení všech mých problémů. Tento stav nenastal přes noc, jistě ne automaticky a bez žádného mého úsilí. Vždy potřebuji rozpoznat Boží milost a požehnání, které prosvítá skrze každý problém, před který jsem postaven.

14. ledna – Bez lítosti

Přestaneme litovat minulost a přát si za ní zavřít dveře.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Jakmile jsem vystřízlivěl, uviděl jsem, jak promarněný byl můj život. Zakusil jsem přemáhající pocit viny a lítosti. Čtvrtý a Pátý kok programu mi velice dobře asistovaly při léčení těchto traumatizujících lítostí. Naučil jsem se, že můj egocentrizmus a nečinnost vycházely převážně z mého pití a že jsem pil proto, že jsem alkoholik. Nyní vidím, že i nejhorší zkušenosti z minulosti se mohou stát mými pomocníky, a že jako střízlivý alkoholik je mohu sdílet a tím pomáhat mým přátelům alkoholikům, zejména nováčkům. Díky AA jsem několik let střízlivý, nadále nelituji své minulosti a jsem vděčný, že pociťuji Boží lásku a pomoc, které mohu předat ostatním kamarádům ve společenství AA.

15. ledna – Netušené vnitřní zdroje

Naši členové, s několika málo výjimkami, zjistili, že vytěžili netušené vnitřní zdroje, které nyní ztotožňují se svojí vlastní koncepcí „Síly větší než je naše“.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Na samém počátku, když jsem přišel do AA a zápasil jsem o svou střízlivost, jsem našel naději ve slovech našich zakladatelů. Často jsem uvažoval o frázi „Vytěžili jsme netušené vnitřní zdroje“. Ptal jsem se sám sebe jak mohu najít „Sílu uvnitř sebe sama“ po tom, co jsem tak bezmocný. Po určitém čase, tak jak naši zakladatelé slibovali, mi to došlo. Vždy jsem měl na výběr mezi dobrem a zlem, mezi nesobeckostí a sobeckostí, mezi vyrovnaností a strachem. „Síla větší než naše“ je osobitý dar, který jsem nedokázal ocenit do té doby, než jsem dosáhl denní střízlivost skrze Dvanáct kroků programu AA.

16. ledna – Dotek dna

Proč tolik trváme na tom, že každý člen AA se nejprve musí dotknout dna? Odpověď spočívá ve skutečnosti, že jen málo lidí se skutečně pokusí žít v souladu s programem AA, pokud se na skutečné dno nedostane. Uskutečňování zbývajících jedenácti kroků programu AA znamená přijmout postoje a osvojit si jednání, jež se pro naprostou většinu dosud pijících alkoholiků nachází v oblasti nedostupných snů.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADI

Dotek dna mi pomohl otevřít mé vědomí a já jsem začal být ochoten zkusit něco jiného a zkusil jsem AA. Můj nový život ve společenství bylo cosi jako malá prvotní lekce jak jezdit na kole. AA mě začalo směrovat a bylo mi oporou. Není to tak, že jsem chtěl okamžitou pomoc, jednoduše jsem znovu nechtěl zraňovat jako dříve. Touha vyhnout se opětnému doteku dna byla mnohem silnější než touha pít. Právě toto mě na počátku udržovalo střízlivým. Ale po nějakém čase jsem začal dělat kroky tak, jak jsem nejlépe dovedl. Záhy jsem zjistil, že se mé postoje a jednání změnily, i když pouze lehce. „Právě dnes“ jsem se stal spokojeným sám se sebou a s ostatními a moje poranění se začala hojit. Díky Bohu za vedení a pomocnou ruku, kterou jsem si zvolil v okamžiku, když jsem volal do AA.

17. ledna – Štěstí přichází potichu

Potíž s námi alkoholiky byla následující: požadovali jsme, aby nám svět dával štěstí a klid duše takovým způsobem, jakým jsme ho chtěli dostávat a to za pomoci alkoholu. A neuspěli jsme. Ale, když jsme si našli čas objevit určitá spirituální pravidla, přijmout je a začít je praktikovat, potom jsme skutečně dosáhli štěstí a klidu duše.. Zdá se, že existují určitá pravidla, která musíme následovat, avšak štěstí a klid duše jsou vždy zde, otevřené a dosažitelné pro každého.
DR. BOB A STAŘÍ ZNÁMÍ

Jednoduchost programu AA mě učí, že štěstí není cosi, co mohu požadovat. Přichází ke mně tiše, zatím co sloužím druhým. Když nabízím svou ruku nováčkům nebo někomu kdo recidivoval, s nepopsatelnou vděčností a štěstím zjišťuji, že moje vlastní střízlivost se opět upevnila.

18. ledna – Může sklenička pomoci?

Ve vzpomínkách jdoucích daleko zpět do doby před uznáním vlastní bezbrannosti vůči alkoholu jsme nalezli zjištění, že naše tehdejší pití bylo něčím víc než pouhým sklonem, ve skutečnosti se jednalo o počátek celého neblahého vývoje.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Když jsem neustále pil, nemohl jsem reagovat na jakoukoliv životní situaci takovým způsobem, jakým mohli reagovat ostatní mnohem zdravější lidé. I ty nejmenší incidenty spouštěly takové stavy mé mysli, kdy jsem věřil, že si musím dát skleničku, abych znecitlivěl své pocity. Avšak toto znecitlivění nezlepšilo situaci a tak jsem vyhledal další únik v láhvi. Dnes si musím uvědomovat svůj alkoholizmus. Nemohu si dovolit uvěřit tomu, že jsem opět získal kontrolu svého pití, a nebo si myslet, že jsem získal kontrolu svého života. Takové pocity kontroly jsou katastrofální pro moje uzdravování.

19. ledna – Víra ve dne v noci

Víra musí pracovat dvacet čtyři hodin denně v nás a skrze nás, jinak zemřeme.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Podstata mojí duchovnosti a mojí střízlivosti spočívá ve víře ve Vyšší moc ve dne v noci. Potřebuji si připomínat Boha, tak jak mu rozumím já a spoléhat se na Něj, když vykonávám všechny své denní aktivity. Ó, jak je pro mě uklidňující to pojetí, že Bůh pracuje v nás a skrze nás. Když se ve dne zastavím, připomenu si konkrétní příklady Boží přítomnosti. Jsem překvapen a povznesen počtem událostí, kdy je tato síla zřejmá. Jsem přemožen vděčností za Boží přítomnost při mém uzdravování. Bez této všemohoucí síly přítomné při každé mé činnosti bych opět zapadl do hlubin své nemoci a do smrti.

20. ledna – „Zastavíme se. a žádáme“

V průběhu dne se zastavíme jsme li vzrušeni a plni pochyb a žádáme o správnou myšlenku nebo akci.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Dnes jsem pokorně požádal svou Vyšší moc o milost, abych se mezi impulsem a reakcí zastavil a nechal zavanout chladivý vánek, když bude hrozit, že bych reagoval s horkou hlavou. Abych nahradil zdivočelost citlivým klidem a umožnil svému úsudku, aby rozpoznával. Abych se raději odmlčel, když můj jazyk pospíchá útočit či ochraňovat.
Slibuji, že budu hledat každou možnost obrátit se ke své Vyšší moci o vedení. Vím, kde je tato síla: přebývá uvnitř mého já, čistá jako horská bystřinka schovaná v kopcích. Toto je netušený Vnitřní zdroj.
Děkuji své Vyšší moci za tento svět světla a pravdy, který vidím, když Jí požádám, aby směrovala mé představy. Dnes Jí důvěřuji a doufám, že Ona věří mně a že vyvine veškeré úsilí, abych dnes nalezl správnou myšlenku nebo akci.

21. ledna – Služba mému bratru

Člen AA mluví s nově příchozím nikoliv z pozice síly, ale v duchu pokory a skromnosti.
AA DOZRÁVÁ

Jak míjejí moje dny strávené v AA, žádám Boha, aby řídil mé myšlenky a slova, která mluvím. Mám mnoho možností promluvit při své činnosti, kterou se podílím na práci společenství. A tak velmi často prosím Boha, aby mi pomohl ohlídat mé myšlenky a má slova tak, aby byly skutečným a pravdivým odrazem našeho programu. Žádám boha, aby opět zaměřil moje touhy na hledání Jeho vedení, aby mi pomohl být opravdu laskavým, milujícím, užitečným a uzdravujícím člověkem, znovu naplněným pokorou, osvobozeným od jakékoliv stopy arogance.
Dnes se možná setkám s nepříjemnými postoji a typickými způsoby vyjadřování názorů, které používají stále trpící alkoholici. Jestliže by se něco podobného stalo, zastavím se na chvíli, abych se obrátil k Bohu a pak budu schopen reagovat vyrovnaně, jistě a citlivě.

22. ledna – Zachovejme to jednoduché

O několik hodin později jsem odešel od Dr. Boba.. Ten úžasný, starý, široký úsměv byl na jeho tváři, když mi říkal téměř žertovně : „Pamatuj Bille, nekomplikujte naše záležitosti, zachovávejte je jednoduché!“ Otočil jsem se stranou, neschopen slova. To bylo vůbec naposledy, kdy jsem ho viděl.
AA DOZRÁVÁ

Po letech střízlivosti se příležitostně táži sám sebe: „Může to skutečně být takto jednoduché?“ Potom na setkání vidím dřívější cyniky a skeptiky, vycházející z dřívějšího pekla cestou AA, za pomoci rozdělení svých životů bez alkoholu do dvaceti čtyř hodinových segmentů, ve kterých uplatňují několik principů tak, jak nejlépe umějí. A v tom okamžiku opět vím, že i když to není vždy snadné, zachovám li to jednoduché, tak to funguje.

23. ledna – Bavíme se?

.nemáme mrzutý osud. Kdyby nově příchozí neviděli v našem životě žádnou radost nebo potěšení, nechtěli by takový život. Absolutně trváme na radostném životě. Nezkoušíme se oddávat cynizmu založeném na stavu národů, ani nenosíme problémy světa na svých ramenech.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Zjistil jsem, že různé části mého života jsou lépe zvladatelné, když je můj vlastní dům v pořádku. Zbaven pocitu viny a výčitek svědomí, které provázely roky mého pití, přijímám svou normální roli ve vesmíru, ale tento stav potřebuji udržovat. Měl bych se zastavit a zeptat se sám sebe: „Bavím se?“ Je li odpověď na tuto otázku nesnadná a bolestivá, tak beru pravděpodobně sám sebe příliš seriózně a zjišťuji, že si obtížně přiznávám, že jsem sešel z cesty a nepracuji na programu, abych udržel svůj dům v pořádku. Myslím si, že bolest, kterou jsem zažil je způsob, kterým si moje Vyšší síla získává mou pozornost, přemlouvá mě tak, abych si udělal inventuru mého chování. Například náhlou morální inventuru, která zabere jenom málo času a nestojí mnoho námahy. A nebo provádění náprav tam, kde je to možné, jsou velmi ceněné úsilí.

24. ledna – Vtaženi

Existuje činnost a další činnost. „Víra bez práce je mrtvá.“ Být nápomocen je náš jediný cíl.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Chápu, že služba je živoucí součástí uzdravení, ale často se podivuji, „Co mohu dělat?“ Jednoduše začít s tím co mám dnes. Rozhlédnout se, abych viděl co je potřeba. Jsou plné popelníky? Mohu je vyčistit? A najednou jsem vtažen. Nejlepší řečník může dělat tu nejhorší kávu, člen AA, který je nejlepší při styku s nově příchozím nemusí být schopen číst, ten, který je ochoten uklidit může způsobit zmatky na bankovním účtu. Avšak každý z nich a každá činnost jsou důležité pro fungující skupinu. Skutečný zázrak, vyplývající ze služby je, že když prožívám to co mám, zjišťuji, že mi je dostupného mnohem více, než jsem si dříve myslel.

25. ledna – Co potřebujeme – jeden druhého

AA opravdu říká každému vážnému pijákovi, „Jsi členem AA, když to řekneš. nikoho nebudeme odsouvat stranou.“
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Dlouhé roky, pokaždé, když jsem přemýšlel o třetí tradici: „Jediným požadavkem pro členství v AA je touha přestat pít.“, považoval jsem ji za užitečnou pouze pro nově příchozí. Byla jejich garancí, že nikdo jim nebude bránit v členství v AA. Nyní cítím přetrvávající vděčnost za duchovní rozvoj, který mi tato tradice přinesla. Nevyhledávám lidi, kteří jsou evidentně jiní než já. Zaměření třetí tradice směrem, že jsem podobný ostatním, mě přivedlo k předchozímu poznání a přivedlo mě k touze pomoci každému alkoholikovi a také oni pomohli mně. Ateistka Charlotte mi ukázala vyšší standarty etiky a cti, Clay, který je odlišné rasy, mě naučil trpělivosti, homosexuál Winslow mě za pomoci příkladu vedl k opravdovému soucitu, mladá Megan říká, že když mě potká na setkání, po třicet let střízlivého, je nucena se vracet. Třetí tradice nás ujišťuji, že opravdu dostaneme co potřebujeme – jeden od druhého.

26. ledna – Naprostá čestnost

Kdo si přeje být naprosto čestný a tolerantní? Kdo si přeje přiznat své chyby druhým a dělat nápravy za způsobené křivdy? Kdo dbá o Vyšší moc včetně meditace a modlitby? Kdo chce obětovat čas a energii, když zkouší předávat poselství AA dalšímu trpícímu alkoholikovi? Ne, průměrný, extrémně egocentrický alkoholik se nezajímá o tuto vyhlídku, pokud to nemusí dělat proto, aby zůstal naživu.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Jsem alkoholik. Budu-li pít, zemřu. Bože, jakou sílu, energii a emoci ve mně vzbuzuje to jednoduché prohlášení. Ale toto je opravdu vše, co dnes potřebuji znát. Jsem dnes ochoten zůstat naživu? Jsem dnes ochoten požádat o pomoc a být nápomocný ostatním trpícím alkoholikům? Objevil jsem smrtelnou podstatu své situace? Co dnes musím udělat, abych zůstal střízlivý?

27. ledna – Osvobození od viny

Tam, kde se to týkalo ostatních lidí, tam jsme museli vynechat slovo „vina“ z naší řeči a myšlení.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Když jsem začal být ochoten přiznat si svou vlastní bezmocnost, pochopil jsem, že právě sebeobviňování může ze všech obtíží v mém životě nejvíce přispět k cestě nazpět k beznaději. A to díky mému vlastnímu egu. Žádosti o pomoc a pilné naslouchání poselstvím, které jsou neodmyslitelným jádrem Dvanácti kroků a Dvanácti tradic, mi umožnilo změnit tyto postoje, které bránily mému uzdravení. Než jsem přišel do společenství AA, toužil jsem, aby lidé ve vlivných pozicích schvalovali, až jsem byl dokonce ochoten obětovat sám sebe a ostatní lidi, abych získal své pevné místo na světě. Neustále jsem končil s neúspěchem. V programu nacházím opravdové přátele, kteří mě milují, rozumějí a pomáhají mi učit se pravdu sám o sobě. S pomocí Dvanácti kroků jsem schopen budovat lepší život, jsem osvobozen od viny a od potřeby odsuzovat sám sebe.

28. ledna – Poklad z minulosti

Ukázat těm, kteří stále trpí způsob, kterým nám samotným byla poskytnuta pomoc, to je ta pravá věc, která nyní činí náš život takový, že stojí za to jej žít. Přidržujte se myšlenky, že v rukou Božích, se může vaše temná minulost stát největším bohatstvím, které máte, a to klíčem k životu a ke štěstí pro ostatní. S jeho pomocí můžete od nich odvrátit smrt a utrpení.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Pochopení, že všechny ty zdánlivě neužitečné roky nebyly promarněny, je to pro mne dar! Ty nejvíce ponižující a pokořující zkušenosti se stávají tím nejmocnějším nástrojem pomoci druhým při jejich uzdravování. Když znám hloubku svého studu a zoufalství, tak mohu nabídnout laskavou a soucitnou ruku a vím, že Boží milost je mi dostupná.

29. ledna – Radost ze sdílení svých zkušeností

Život dostane nový smysl. Sledovat lidi, jak se uzdravují, vidět je, jak pomáhají druhým, sledovat, jak mizí samota, vidět společenství okolo sebe, jak roste mít hromadu přátel, to je zkušenost, o kterou nesmíte přijít. Víme, že o ni nebude chtít přijít. Častý kontakt s nově příchozími a zároveň jeden s druhým, to je světlý okamžik našich životů.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Poznání, že každý nově příchozí, se kterým se dělím o své zkušenosti, má možnost pocítit úlevu, kterou jsem i já našel v tomto společenství, mě naplňuje radostí a vděčností. Cítím, že všechny zkušenosti, popsané ve společenství AA, jim budou předávány tak, jak byly předávány mně, jestliže se chopí své příležitosti a přijmou program bez výhrad.

30. ledna – Osvobození od, Svoboda k

Poznáme novou svobodu.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Pro mě má svoboda dvojí význam, osvobození od a svoboda k. První, kterou prožívám, je osvobození od otroctví alkoholu. Jaká úleva! Potom začíná zkušenost s osvobozením od strachu z lidí, ekonomické nejistoty, ze závazků, z chyb, z odmítnutí. Potom začínám prožívat svobodu k: k možnosti si vybrat střízlivost právě pro dnešní den, možnosti být sám sebou, vyjádřit svůj názor, prožít si poklid vědomí, milovat a být milován a možnost duchovně růst. Ale jak mohu dosáhnout těchto svobod? Modrá kniha jasně říká, že před uskutečněním poloviny programu začnu poznávat novou svobodu, ne starou, kdy jsem dělal co se mi zlíbilo bez ohledu na ostatní, ale novou svobodu, která dovoluje naplňování příslibů v mém životě. Jaká to radost být svobodný!

31. ledna – Naše společné blaho je na prvním místě

Jednota Anonymních alkoholiků je nejvíce zachovávaná hodnota, jakou naše společenství má. Stůjme jednotní nebo společenství AA zemře.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Naše tradice jsou klíčové prvky při procesu potlačování ega, které je nezbytné pro získání a udržování střízlivosti ve společenství Anonymních alkoholiků. První tradice mi připomíná, abych si nepřivlastňoval zásluhy nebo nepřebíral pravomoc za svoje uzdravování. Položit naše společné blaho na první místo, to mi připomíná, abych se nestal léčitelem v tomto programu, protože jsem neustále jedním z pacientů. Skromnost starších členů společenství budovala nemocniční pokoj. Pochybuji, že bez něj bych byl naživu. Bez skupiny by se uzdravilo pouze několik alkoholiků.
Aktivní úloha při prodlužování procesu vzdávání se své vůle mi dovoluje ustoupit stranou od potřeby dominovat, od touhy po uznání. Obě tyto potřeby hráli velkou roli v mém životě aktivního alkoholika. Podrobení mých osobních tužeb zájmu většího dobra skupinového růstu přispívá k jednotě AA, což je ústřední náležitost pro veškeré uzdravování. Toto mi pomáhá si zapamatovat, že celek je více než prostý součet jeho částí.