1. listopadu – Nemohu otočit vítr

Je však moc snadné opomenout aktivní část programu a usnout na vavřínech. Nesmíme zapomenut, že alkohol je záludný nepřítel, čekající na naši chybu.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Můj první sponzor mi řekl, že mu o modlitbě a meditaci byly řečeny dvě věci: za prvé, že musí začít a za druhé, že musí pokračovat. Při příchodu do společenství AA byl můj duchovní život v troskách. Jestliže jsem vůbec někdy uvažoval o Bohu, obracel jsem se k němu pouze tehdy, když si moje umíněné já nedokázalo poradit se zadaným úkolem nebo když přemáhající obavy rozkládaly moje ego.
Dnes jsem vděčný za svůj nový život. Život, ve kterém jsou mé modlitby plné díkůvzdání. Svůj čas modlitby užívám spíše k naslouchání než k mluvení. Dneska již vím, že když nemohu otočit vítr, musím přestavět plachty. Znám rozdíl mezi pověrou a duchovností. Vím, že existuje půvabný způsob, jak správně žít, a mnoho dalších způsobů, jak žít špatně.

2. listopadu – Udržování optimizmu nad hladinou

Ostatní kroky mohou udržet většinu z nás střízlivé a schopné fungování. Ale Jedenáctý krok udržuje náš růst…
ŘEČ SRDCE

Střízlivý alkoholik zjišťuje, že je mnohem snazší být životním optimistou. Optimizmus je přirozený výsledek toho, že jsem postupně schopen dělat v každé situaci to dobré spíše než to špatné. Jak má fyzická střízlivost narůstá a já postupně vycházím z mlhy, tak postupně získávám jasnější perspektivy a jsem lépe schopen se rozhodnout, jakým směrem zaměřit své jednání. Stejně důležité jako fyzická střízlivost je, že pro sebe mohu získat větší potenciál s pomocí rozvíjení a neustálého zvyšování ochoty zpřístupnit se Vyšší moci, aby mě vedla a směrovala. Schopnost tak činit vychází z mého poznání a uskutečňování zásad programu AA. Spojení mé fyzické a duchovní střízlivosti vytváří základ pro další, stále pozitivnější život.

3. listopadu – Soustředění a naslouchání

Existují přímé vazby mezi sebezpytováním, meditací a modlitbou. Přistupujeme-li k nim odděleně, mohou nám přinést značnou úlevu a být velmi přínosné.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Budu-li se nejprve sebezpytovat, potom jistě budu mít dostatek pokory pro modlitbu a meditaci, protože budu cítit potřebu se pomodlit a meditovat. Někteří lidé si přejí začít a skončit modlitbou a mezi to kladou sebezpytování a meditaci, zatím co jiní začínají meditací, naslouchajíce Božím radám, které se týkají stále skrytých a neznámých vad. A další lidé začnou s psanou a verbální prací na svých vadách a končí modlitbou, velebením a díkuvzdáním. Tato trojice – sebezpytování, meditace a modlitba – tvoří kruh bez začátku a bez konce. Kdekoliv nebo jakkoliv začnu, postupně se dostanu do svého cíle: do lepšího života.

4. listopadu – Denní kázeň

…jestliže mezi nimi (sebezpytováním, modlitbou a meditací) vytvoříme logickou souvztažnost a vzájemně je propojíme, vybudujeme si neotřesitelné základy, na nichž lze vystavět celý náš život.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Poslední tři kroky programu se dovolávají dodržování laskavé Boží kázně i přes mou umíněnou povahu. Jestliže každý večer zasvětím několik okamžiků, abych prošel hlavní události uplynulého dne a proberu ty stránky, které mě příliš nepotěšily, získám osobní historii, která je potřebná pro mé sebezpytovaní. Byl jsem schopen zaznamenat růst nebo jeho nedostatek a v meditaci plné modliteb požádat o odstranění těch trvalých vad, které mi způsobují bolest? Meditace a modlitba mne také učí umění soustředění a naslouchání. Zjistil jsem, že denní zmatky postupně odezní, když se pomodlím, aby se děla Jeho vůle a poprosím o Jeho vedení. Tato činnost mi pomáhá při mém úsilí o zdokonalení a vnáší nový spád do každodenní nudy, jelikož vím, že každá dobře vykonaná práce je ctí. Denní kázeň při modlitbě a meditaci mě bude udržovat v dobré duchovní kondici, schopného přijmout to, co den přináší bez myšlenek na napití.

5. listopadu – „Kvalita víry“

Odpověď souvisí s kvalitou lidské víry…Skutečností je, že jsme neudělali pořádek sami v sobě… Dokonce jsme se ani správně nemodlili. Až dosud jsme říkali „Vyslyš má přání“ na místo „Buď vůle Tvá“.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Bůh mi nezaručuje hmotné statky, nezbavuje mne utrpení a neušetřuje mne neštěstí, ale dává mi dobrý život, schopnost zvládat věci a klid mysli. Mé modlitby jsou jednoduché: nejprve vyjadřuji svou vděčnost za dobré věci bez ohledu na to, jak těžce je musím hledat, potom žádám pouze o sílu a moudrost konat Jeho vůli. On odpovídal řešením mých problémů, posilováním schopnosti přežívat denní frustrace s poklidem, který podle mého názoru nemohl existovat, a dával mi sílu uplatňovat principy AA ve všech mých každodenních záležitostech.

6. listopadu – Jít v proudu

Pomocí modliteb a meditace jsme zdokonalovali svůj vědomý vztah k Bohu, tak jak ho mi sami chápeme…
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Moje první slova, pronášená při ranním vstávání zní: „Vstávám Ó Pane, abych konal Tvou vůli.“ Toto je nejkratší modlitba, kterou znám a je hluboce vryta do mé mysli. Modlitba nezmění postoj Boha ke mně, ale změní můj postoj k Bohu. Meditace se odlišuje od modlitby, je to tichý čas beze slov. Být soustředěný, to znamená být tělesně uvolněný, emocionálně zklidněný, mentálně zbystřený a duchovně uvědomělý.
Způsob, jak udržovat otevřený kanál a zlepšovat svůj vědomý kontakt s Bohem, je udržování vděčnosti. Ve dnech, kdy jsem vděčný se zdá, že se v mém životě dějí dobré věci. V okamžiku, kdy začnu věci proklínat, proud dobra se zastaví. Bůh nepřerušil tento proud, udělala to má vlastní negativita.

7. listopadu – Přenechej to Bohu

… A modlili jsme se pouze za to, abychom poznali Jeho vůli a našli sílu ji uskutečnit.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Jestliže přenechám Bohu své záležitosti, mé myšlení je moudřejší a jasnější. Bez nutkání přemýšlet o věcech, které mi způsobují bezprostřední bolest a nepohodlí, je dokáži rychle nechat být. Vše, co v této době potřebuji, je dovolit Bohu, jak mu rozumím já, aby uvolnil z mé mysli jistý druh znepokojujících myšlenek a postojů, které mi způsobují nesmírná muka, protože shledávám obtížné je nechat být. A potom mohu nechat být myšlenky, vzpomínky a postoje, které mě obtěžují.
Přijímám-li pomoc od Boha, jak mu rozumím já, mohu žít svůj život právě dnes a zvládat jakékoliv situace, které nastanou. Pouze tehdy mohu prožívat život bez alkoholu s pohodlnou střízlivostí.

8. listopadu – Individuální zážitek

Jednou z vlastností meditace je možnost jejího neustálého rozvíjení. Pokud jde o šířku nebo hloubku, nezná hranic. S pomocí pokynů a příkladů, které dokážeme nalézt, se stává především individuálním zážitkem, na němž každý z nás dále pracuje podle vlastních představ.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Za pomoci Boha, jak mu rozumím já, duchovně rostu. S Jeho pomocí dokáži nalézt své opravdové vnitřní já. Denní modlitba a meditace zesilují a znovu obnovují zdroj mého zdraví. A potom získávám otevřenost přijímat vše, co On může nabídnout. S Boží pomocí mám jistotu, že má cesta bude ta, kterou pro mě Bůh zamýšlí a jsem vděčný, že On je součástí mého života.

9. listopadu – Vstup do slunečního jasu

Avšak nejprve ze všeho budeme chtít sluneční jas, žádná živá věc nemůže růst ve tmě. Meditace je naším vstupem do slunce.
JAK TO VIDÍ BILL

Někdy si myslím, že mi schází čas na modlitbu a meditaci přičemž zapomínám, že jsem vždy našel čas na své pití. Jestliže si to opravdu přeji, je možné udělat si čas na cokoliv, co chci dělat. Když začínám modlitbu a meditaci, je dobré naplánovat si pro ně malé množství času, který jim zasvětím. Po ránu čtu některou stránku z literatury našeho společenství a večer, než jdu spát říkám „Děkuji Ti Bože“. Jak se modlitba stává zvykem, postupně prodlužuji čas při ní strávený, a ani nezaznamenám její průniky do mého rušného dne. Mám-li nějaké problémy při modlitbě, potom pouze opakuji Otčenáš, protože tato modlitba zahrnuje opravdu všechno. A potom přemýšlím, za co mohu být vděčný a vyslovuji slova díků.
Při modlitbě se nepotřebuji zavřít na záchodě. Modlitba je možná i v místnosti plné lidí. Pouze se na okamžik mentálně vzdálím. Jak nabývám zkušeností s modlitbou, zjišťuji, že nepotřebuji slova, protože Bůh může slyšet a také slyší mé myšlenky i skrze ticho.

10. listopadu – Pocit sounáležitosti

Snad největší odměnou, kterou nám přináší meditace a modlitba je pocit sounáležitosti, kterého se nám náhle dostává.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Sounáležitost – to je ono! Po meditační seanci jsem věděl, že pocit, který jsem tolik očekával, byl pocit sounáležitosti, jelikož jsem se dostatečně uvolnil. Cítil jsem vnitřní klid a byl jsem mnohem ochotnější odhodit od sebe drobná podráždění. Ocenil jsem svůj smysl pro humor. Při denní meditaci jsem také zažil čiré potěšení z pocitu sounáležitosti s tvořivým proudem Božího světa. To, že modlitba a meditace jsou přímo vepsány do našeho způsobu života je pro nás velmi příznivé.

11. listopadu – Přijetí sebe sama

Víme již, že na nás s láskou pohlíží Bůh. Víme, že když se k němu obrátíme, bude s námi vše v naprostém pořádku nyní i na konci našich dnů.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Modlím se, abych byl ochoten si vzpomenout, že jsem Boží dítko, Boží duše v lidské formě, a že můj nejzákladnější a nejnaléhavější úkol je přijmout, poznat, milovat a živit sám sebe. Přijímám-li sám sebe, přijímám Boží vůli. Poznávám-li a miluji-li sám sebe, poznávám a miluji Boha. Živím-li sám sebe, jednám podle Božího vedení.
Modlím se, abych byl ochoten odložit svou arogantní sebekritiku a abych velebil Boha pokorným přijetím a péčí o sebe sama.

12. listopadu – Ranní zamyšlení

Požádejme Ho ve své ranní meditaci, jak můžeme každým dnem být prospěšní někomu, kdo se ještě neuzdravil.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Mnoho let jsem rozvažoval o Boží vůli a věřil jsem, že můj život je přeurčen pro vysoké posty a cíle. Koneckonců, nebylo mi již dříve sděleno, že jsem byl „vybrán“ a „zrozen“ pro významný úděl? Nakonec, když jsem přemýšlel o pasáži v záhlaví, zjistil jsem, že Boží vůlí bylo jednoduše to, že mám pracovat na Druhém kroku na každodenním základě. Mimo to jsem pochopil, že to mám dělat tak dobře jak nejlépe mohu. Záhy jsem poznal, že tato práce mi pomáhá udržovat můj život v denním kontextu.

13. listopadu – Pohled směrem ven

Především žádáme osvobození od zatvrzelosti a jsme opatrní, abychom nevyžadovali něco pouze pro sebe. Jen v případě, že to pomůže i jiným, smíme žádat ve svůj prospěch. Vyvarujeme se modliteb, které slouží naším sobeckým cílům.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Jako aktivní alkoholik jsem dovolil sobectví, aby se silně rozbujelo. Byl jsem příliš spokojený s pitím a s ostatními sobeckými zvyky, ostatní lidé a morální principy se tak dostali až na druhé místo. Nyní, když se modlím o dobro pro druhé spíše než pro své sobecké já, praktikuji kázeň při opouštění sobeckých vztahů, při starostlivosti o mé přátele a při přípravě na den, kdy bude ode mne požadováno, abych opustil všechny pozemské svazky.

14. listopadu – Intuice a inspirace

…obrátíme se k Bohu o inspiraci, intuici či rozhodnutí, jak si máme počínat. Uklidníme se, dáme si pohov, přestaneme zápolit.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Investuji svůj čas do toho, co opravdu miluji. Jedenáctý krok je kázeň, která mi dovoluje být pohromadě s mou Vyšší mocí a připomíná mi, že s Boží pomocí jsou intuice a inspirace dostupné. Práce na jedenáctém kroku mi přináší schopnost přijímat sám sebe a mít se rád. Při důsledných pokusech zlepšit můj vědomý kontakt s Vyšší mocí si vhodným způsobem připomínám svou nemocnou minulost i se vzorci velikášského myšlení a s falešnými pocity všemohoucnosti. Když žádám o sílu plnit Boží vůli, ujišťuji se o své bezmocnosti. Pokora a zdravá láska sama k sobě jsou náhle slučitelné a jsou přímým výsledkem práce na Jedenáctém kroku.

15. listopadu – Rozhodující potrava

Ti z nás, pro něž se modlitba stala pravidelným návykem, ji považují za stejně nezbytnou součást svého života jako ostatní lidé vzduch, potravu nebo sluneční paprsky. Důvod je tentýž. Odmítáme-li vzduch, světlo nebo potravu, naše tělo strádá. Odvrátíme-li se od meditace a modlitby, ochuzujeme podobným způsobem svou duši, své city a tušení živé potřeby podpory.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Jedenáctý krok mě nemusí přemoci. Vědomý kontakt s Bohem může být stejně jednoduchý a hluboký jako vědomý kontakt s jinou lidskou bytostí. Mohu se smát, poslouchat a odpouštět. Každé setkání s druhým člověkem je příležitostí pro modlitbu a pro přijetí Boží přítomnosti uvnitř mé osoby.
Právě dnes mohu přivést sám sebe do mnohem bližšího kontaktu s mou Vyšší mocí. Čím více volím hledání nádhery Boží práce v druhých lidech, tím více se ujišťuji o Jeho přítomnosti.

16. listopadu – Denní úleva

…dostává se nám však denní úlevy, která je přímo úměrná udržování našeho duchovního stavu.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Udržování mého duchovního stavu se podobá se každodennímu tréninku na maratónský běh nebo každodennímu plavání na dlouhou vzdálenost. Nejdůležitějším a nejjednodušším způsobem je zlepšování mého vědomého kontaktu s Vyšší mocí pomocí modlitby a meditace. Moje bezmocnost nad alkoholem je absolutně stejná, jako bezmoc při snaze obrátit mořské vlny zpět do oceánu. Žádná lidská síla není schopna překonat můj alkoholizmus. A přesto mohu být šťastný, žít radostně a moudře. Získal jsem sílu milovat a reagovat na události s důvěrou a bez obav z následků. Denní úleva mi umožňuje používat nástroje programu k udržování mého osvobození z osidel mé vychytralé a zákeřné nemoci, která by mě mohla přemoci, bez ohledu na bolestivé a obtížné životní situace, které mohou nastat.

17. listopadu – Přemáhající osamělost

Téměř bez výjimky se alkoholici trápí pocitem samoty. Skoro každého z nás trápil pocit, že nikam nepatří dlouho předtím, než se naše pití stalo nesnesitelné a lidé se nám začali vyhýbat.
JAK TO VIDÍ BILL

Muka a vnitřní prázdnota, které jsem tak často pociťoval se v současnosti objevují s mnohem menší četností. Naučil jsem se, jak vyjít se svou osamělostí. Pouze tehdy, jsem-li zklidněný a o samotě, jsem schopen komunikovat s Bohem. Nejsem toho schopen dosáhnout v okamžicích velkých duševních zmatků. Za všech okolností je dobré udržovat vědomý kontakt s Bohem, ale v období, kdy se všechny věci zdají spatné, je naprosto nezbytné udržovat kontakt skrze modlitbu a meditaci.

18. listopadu – Záchranná síť

Někdy dokonce zajdeme ještě dále. Zároveň se vzdorem nás zachvátí takové znechucení, že o modlitbě nechceme ani slyšet. Stane-li se něco takového, neměli bychom se příliš zatracovat. Jakmile to bude možné, máme se opět uchýlit k modlitbě a jednat v souladu s tím, o čem víme, že je pro nás užitečné.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Z času na čas začnu naříkat, panovačně si dupnu a otočím se ke své Vyšší moci zády. Moje nemoc mi naznačuje, že dělám velkou chybu a jestli zůstanu i nadále vzteklý, s největší pravděpodobností se brzy opět napiji. V těch chvílích, kdy mé ego ovládá mé vlastní jednání, cítím se podobně, jako kdybych uklouzl na strmém útesu a zůstal viset za jednu ruku. Citát v záhlaví považuji za svou záchranou síť, která mě vždy nutí, abych se pokusil změnit své chování a měl se sebou mnohem více trpělivosti. Díky této záchranné síti mám jistotu, že moje Vyšší moc počká do doby, kdy budu opět ochotný nechat své problémy být, bezpečně přistát v záchranné síti a začnu se opět modlit.

19. listopadu – Rychle jsme se vzdálili

My, kteří jsme se stali členy Anonymních alkoholiků, býváme aktivními lidmi, kteří často poprvé ve svém životě pociťují uspokojení z každodenního kontaktu s běžnými záležitostmi tohoto světa… Není proto nijak překvapující, že máme často sklon podceňovat opravdovou meditaci a modlitbu jako něco, co pro nás ve skutečnosti není nezbytné.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Kdysi jsem se vzdálil od programu a zpět mě přivedla až hrozba mé smrtelné nemoci. Nejvíce ze všeho jsem se navrátil k uplatňování Jedenáctého kroku programu našeho Bohem požehnaného společenství. Ačkoli jsem byl patnáct let střízlivý a neustále jsem aktivně pracoval na programu, cítil jsem, že kvalita mé střízlivosti se prudce zhoršuje. O rok a půl později mi byl diagnostikován při pravidelné lékařské kontrole zhoubný nádor a lékaři mi dávali pouze půl roku života. Když jsem se objednával na chemoterapii, propadal jsem zoufalství. Následně jsem prodělal dva záchvaty, které pomohly odhalit dva velké mozkové nádory. Při tomto pádu ke svému novému dnu jsem se tázal sám sebe, proč zrovna já! Bůh mi tak dovolil odhalit mou neupřímnost a náhle jsem byl schopen se znovu začít učit. A tehdy se začaly dít zázraky. Ale nejprve jsem znovu pochopil význam Jedenáctého kroku. Můj fyzický stav se prudce zlepšil a proti tomu o co vše jsem málem přišel, se moje nemoc zdála nepodstatná.

20. listopadu – „Tvá vůle, ne má“

Navíc je vhodné ke každému takto specifickému požadavku připojit předpoklad: „je-li to Tvá vůle“.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Každé ráno žádám Boha, aby se mi po celý den dostávalo co nejlepšího poznání Jeho vůle a milosti jí vykonávat. Setkám-li se v průběhu dne se situací, která vyžaduje moje rozhodnutí, zastavím se a znovu požádám, „ať se děje Tvá vůle, ne má“.
Neustále si připomínám, že v každé situaci jsem já zodpovědný pouze za své úsilí a Bůh je zodpovědný za výsledek. Pokorným opakováním „Děj se vůle Tvá, ne má“ mohu vše „přenechat Bohu“. Trpělivost a vytrvalost při hledání Jeho vůle uvolňuje bolest, kterou si způsobuji svými vlastními sobeckými očekáváními.

21. listopadu – Klasická modlitba

„Pane učiň mě řečištěm svého pokoje – abych tam, kde je nenávist, mohl vnést lásku – tam, kde se stala křivda, mohl vnést odpuštění – abych tam, kde je neshoda, mohl vnést soulad – kde je omyl, abych mohl vnést pravdu – kde jsou pochybnosti, abych mohl vnést víru – abych tam, kde vládne temnota, mohl vnést světlo a abych tam, kde je smutek mohl vnést radost. Pane dej, abych se snažil přinášet více útěchy a méně ji vyžadoval – abych se snažil spíše porozumět než vyžadovat porozumění a více miloval než vyžadoval lásku. Neboť nezištný nalézá, odpouštějícímu je odpuštěno a umírající je vzkříšen k Životu věčnému.
AMEN.“
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Ať se nacházím ve svém duchovním růstu v kterémkoliv bodě, modlitba svatého Františka mi pomáhá zlepšovat můj vědomý kontakt s Bohem, jak mu rozumím já. Myslím si, že jednou z největších výhod mé víry v Boha je, že já Jemu, Jí nebo Tomu nerozumím. Je možné, že můj vztah k mé Vyšší moci mi přináší tolik ovoce, protože já Mu nemusím rozumět. Vše čím jsem si jistý je, že budu-li co nejlépe a pravidelně pracovat na Jedenáctém kroku, zlepšování mého vědomého kontaktu s Vyšší mocí bude pokračovat a já budu schopen rozpoznávat Jeho vůli a budu mít sílu ji naplňovat.

22. listopadu – Pouze dva hříchy

…existují pouze dva hříchy; ten první je plést se do růstu jiné lidské bytosti a ten druhý je bránit svému vlastnímu růstu.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Štěstí je jenom takový prchavý stav. Jak často mé „modlitby“ za druhé lidi obsahovaly „skryté“ modlitby v mém vlastním zájmu? Jak často je hledání štěstí balvanem na cestě růstu jiné lidské bytosti nebo dokonce mého vlastního? Snaha růst za pomoci pokory a přijetí přináší věci, které jsou vším možným, jenom ne dobré, zdravé a životné. A tak, když se ohlížím zpět, neustále vidím, že bolest, těžkosti a  můj pocit opožďování se nakonec přispěly k mému dnešnímu poklidu skrze růst v programu AA.
Žádám svou Vyšší moc o pomoc, abych nezpůsobil nedostatek růstu jiné lidské bytosti – nebo svého vlastního.

23. listopadu – „Nastavme svou tvář slunci“

Prohlubujte svou víru. Nastavte svou tvář slunci, třebaže vás na chvíli oslepí.
JAK TO VIDÍ BILL

Jednoho nedělního říjnového rána jsem při ranní meditaci vyhlédl z okna na jasan, který stojí před naším domem. Okamžitě mě uchvátila jeho až neskutečná zlatavá barva. Jak jsem tak v tichém úžasu zíral na ten zázrak umění stvořený Boží rukou, začalo listí opadávat a za chvilku zbyly na stromě pouze holé větve. Začal jsem přemýšlet o zimních měsících, které nás čekají a dolehl na mne smutek. Ale jak jsem se zamýšlel hlouběji nad každoročním děním v přírodě, blesklo mi hlavou Boží poselství, že stejně jako na podzim opadává listí, aby na jaře mohly vyrašit nové květy, tak Bůh odstranil mé nutkání pít a mou sobeckost, abych se mohl stát členem AA a žít střízlivý a radostný život. Bože, děkuji ti za každoroční změnu ročních období a za svůj navždy změněný život.

24. listopadu
Univerzální pátrání

Neváhejte přiznat věřícím, v čem mají pravdu, jestliže to rozpoznáte. Využijte toho, co vám oni mohou nabídnout.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Neznám všechny odpovědi na otázky duchovního života o stejně tak je to s alkoholizmem. Jsou zde i jiní, kteří se zabývají duchovním bádáním. Budu-li pozorně naslouchat tomu, co mi druzí mohou říci, mohu mnohé získat. Používáním literatury, uplatňováním židovsko-křesťanských tradicí a zdrojů ostatních náboženství mohu obohatit svou střízlivost a uplatňování Jedenáctého kroku tak ponese mnohem více ovoce. Tímto způsobem získávám podporu z mnoha zdrojů, které mi tak napomáhají při odmítání první skleničky.

25. listopadu – Mocná tradice

V letech před vydáním knihy Anonymní alkoholici jsme neměli žádné jméno…Malou většinou hlasů bylo zvoleno jméno pro naší knihu zkušeností „Cesta ven“…Jeden z našich prvních členů, samotářů, …zjistil, že již existuje dvanáct dalších knih, které nesou název „Cesta ven“… A tak se na první místo dostal název „Anonymní alkoholici“. Získali jsme tak nejenom název pro svou knihu, ale i pro celé naše hnutí. A jak vidíme nyní, i pro tradici největšího duchovního významu.
AA TRADICE: JAK SE VYVINULY

Jak častokrát v naší historii se Vyšší moc dala pocítit od okamžiku, kdy Bill W. učinil v Akronu okamžité rozhodnutí zavolat příteli, na místo, aby šel do hotelového baru. Konec konců, důležitost skutečnosti, že by princip anonymity mohl být užitečný, byla již v počátečních dnech našeho společenství instinktivně tušena. Zdálo by se, že i výběr názvu našeho společenství byl dílem náhody.
Bůh není nepřítelem anonymity a občas se člověku zjevuje v přestrojení za „štěstí“, „náhodu“ nebo za „souhru náhod“. Jestliže se anonymita, byť možná trochu šťastně, stala duchovním základem všech našich tradic, potom pravděpodobně Bůh jednal anonymně v našem zájmu.

26. listopadu – Rizika publicity

Lidé, kteří symbolizují nejrůznější počiny a myšlenky, naplňují jednu hlubokou lidskou potřebu. AA o nic podobného neusilují. Musíme však střízlivě čelit skutečnosti, že být veřejnosti neustále na očích je nebezpečné, a to obzvláště pro nás.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Jako uzdravující se alkoholik musím vložit své úsilí do praktikování principů programu AA, který je založen na čestnosti, pravdě a pokoře. Když jsem pil, snažil jsem se být neustále středem pozornosti. Nyní, kdy jsem si vědom svých nedostatků a mého bývalého nedostatku bezúhonnosti, by nebylo čestné vyhledávat popularitu, ani pro ospravedlnitelné účely propagace poselství AA. Je publicita, která se shromažďuje okolo společenství AA a zázraků, které toto společenství vytváří, to, co je ceněno ze všeho nejvíce? Proč nenechat lidi okolo nás, aby sami ocenili změny, které nám AA přineslo, protože tyto skutečnosti budou daleko lepším doporučením pro Společenství, než by kdokoliv jiný z nás mohl udělat?

27. listopadu – Nebezpečí být středem pozornosti

Lidé od novin zpočátku nechápali, proč odmítáme veškerou osobní publicitu. Naše naléhání na zachování anonymity je nadmíru mátlo. Později však pochopili. Setkali se u nás s naprosto ojedinělým – se společenstvím, které chce propagovat jen své zásady a práci, nikoli však své jednotlivé členy. Náš postoj je potěšil. Od té doby o nás tito přátelé informují s nadšením, které by v sobě stěží nalezli i ti nejhorlivější z nás.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Pro mé přežití a pro přežití společenství je nezbytné, abych nepoužíval společenství AA k tomu, abych se dostal na výsluní. Pro mě osobně je anonymita způsob práce na mojí pokoře. A protože jednou z mých nejnebezpečnějších charakterových vad je pýcha, praktikování pokory je jednou z nejlepších cest jak ji přemoci. Společenství AA získává celosvětové uznání za pomoci rozličných způsobů propagace svých principů a své práce, ne za pomoci jednotlivých členů, kteří by propagovali sami sebe. Přitažlivost vytvořená změnou mých osobních postojů a mým příkladem, přispívá mnohem více k blahu AA, než propagace sebe sama.

28. listopadu – Přitažlivost, ne propagace.

Na základě mnoha těžce nabytých zkušeností se domníváme, že jsme nalezli správnou cestu. V mnoha ohledech je pravým opakem běžných způsobů propagace. Zjistili jsme, že musíme spoléhat na přitažlivost naší činnosti, nikoli na její propagaci.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

V období pití jsem reagoval se zlostí a vzdorem na každého, kdo se mě pokusil změnit. Chtěl jsem být pouze přijímán ostatními takový, jaký jsem a zvláštní je, že tohoto přijetí se mi dostalo až ve společenství AA. Stal jsem se dozorcem tohoto konceptu přitažlivosti, který je principem veřejných vztahů našeho společenství. Pomocí této přitažlivosti se dokážu nejlépe spojit s alkoholiky, kteří stále trpí.
Děkuji Bohu, že jsem od Něj dostal přitažlivost programu a tradic AA, dobře naplánovaných a již zavedených. Pomocí pokory a podpory mých střízlivých přátel jsem byl schopen praktikovat AA způsob života skrze přitažlivost a ne skrze propagaci.

29. listopadu – „Aktivní strážce“

Pro nás však tato tradice znamená mnohem více než jen žádoucí zásady ve vztazích s veřejností. Je více než jen popřením sobectví. Je stálou a účinnou připomínkou, že osobní ctižádost nemá v řadách AA místo. Každý člen AA se jejím prostřednictvím stává aktivním strážcem společenství.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Základní pojetí pokory je vyjádřeno v Jedenácté tradici. Dovoluje mi účastnit se v programu v plné šíři jednoduchým, avšak důmyslným způsobem, splňuje mé požadavky být nedílnou součástí významného celku. Pokora mě přivádí ještě blíže ke skutečnému duchu soudržnosti a jednoty, bez nichž bych nemohl zůstat střízlivý. Přiznáním si, že každý člen je vzorkem střízlivosti a prožívá Jedenáctou tradici, jsem schopen zakusit svobodu, protože každý z nás je anonymní.

30. listopadu – Ochrana pro všechny

Na osobní úrovni anonymita poskytuje ochranu pro všechny členy, jestliže se identifikují jako alkoholici. Častokrát je to strážce mimořádné důležitosti, zejména pro nováčky. Na úrovni tisku, rádia, televize a filmu anonymita zdůrazňuje rovnost všech členů ve společenství tím, že brzdí ty, kteří by jinak mohli využít svou příslušnost k AA, aby získali uznání, moc nebo osobní zisk.
„CHÁPÁNÍ ANONYMITY“

Přitažlivost je hlavní síla ve společenství AA. Zázrak trvalé střízlivosti alkoholiků ve společenství AA potvrzuje tuto skutečnost každý den. Bylo by škodlivé, kdyby se společenství samo o sobě propagovalo prostřednictvím propagace střízlivosti velmi dobře známých veřejných osobností, které se staly členy AA, ve veřejných médiích, rádiu a televizi. Jestliže by někdo z nich recidivoval, lidé mimo společenství by si mohli myslet, že naše hnutí není dost silné a mohli by zpochybňovat věrohodnost zázraku století. Anonymní alkoholici jako společenství nejsou anonymní, ale jeho jednotliví členové by měli být.