1. září – Ochota růst

Máme-li dostávat další a další dary, naše probouzení musí pokračovat.
JAK TO VIDÍ BILL

Střízlivost zaplňuje bolestivou „díru v duši“, kterou vytvořil můj alkoholizmus. Často se cítím fyzicky velmi dobře, že věřím, že jsem svou práci dokončil. Musím však říci, že radost není pouhá nepřítomnost bolesti. Je to dar nepřetržitého duchovního probouzení se. Vychází z neustálého a aktivního studia, z uplatňování principů uzdravení v každodenním životě a ze sdílení mých zkušeností s druhými alkoholiky. Vyšší moc mi nabízí mnoho možností pro hlubší duchovní probuzení. Jediné co musím udělat, je vnést ochotu dále růst do procesu uzdravení. Já jsem dnes připraven to udělat.

2. září – Pátrání po „důvodu uvěřit“

Podstatou jakéhokoliv osobního vývoje je ochota dále růst.
JAK TO VIDÍ BILL

V jedné písni se zpívá: „.zdá se, že hledám důvod uvěřit.“. Píseň mi připomíná dobu, kdy jsme nebyl schopen nalézt žádný důvod pro víru, že můj život je v pořádku. Přesto, že jsem si příchodem do společenství AA zachránil život, po třech měsících jsem šel a napil se znovu. Kdosi na setkání mi řekl: „Nemusíš hned věřit. Nejsi snad ochotný uvěřit, že smysl tvého života existuje, přestože ty sám ho neznáš a občas ani nevíš, jak se máš správně zachovat?“ Když jsem si uvědomil, jak moc jsem tehdy byl ochotný uvěřit, že můj život má smysl, mohl jsem začít pracovat na krocích. Nyní, kdy začínám každý den slovy „jsem ochotný.“, požívám klíč, který otevírá dveře všem akcím, čestnosti a schopnosti zůstávat otevřený Vyšší moci, která mě pak provází mým životem.

3. září – Budování nového života

Cítím, že člověk nemyslí, když říká, že střízlivost postačuje.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Když uvažuji o Devátém kroku, myslím si, že fyzická střízlivost mi musí postačovat. Potřebuji si však připomínat beznaděj, kterou jsem cítil před vystřízlivěním, i to, jak daleko jsem byl ochotný zajít, abych vystřízlivěl. Nicméně moje fyzická střízlivost není postačující pro lidi okolo mne, protože musím uznat, že tento Boží dar je použit k vybudování nového života pro mou rodinu a pro moje milované. Neméně důležité je, že musím být dostupný pro pomoc ostatním alkoholikům, kteří touží žít způsobem života typickým ve společenství AA.
Prosím Boha, aby mi pomohl sdílet dar střízlivosti tak, aby jeho dobrodiní mohlo být zjeveno těm, které znám a miluji.

4. září – Obnova

Ano, před námi leží dlouhé období obnovy.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Obnova mého života je cílem mého uzdravení, kdy se vyhýbám prvnímu napití právě tento den. Tento cíl lze úspěšně naplnit prací na krocích našeho společenství. Duchovní život není pouhá teorie, funguje, ale musí být využíván. Druhý krok mě vypustil na cestu zdokonalování mého duchovního života, Devátý krok mi dovoluje přejít k závěrečné části počátečních kroků, které mne naučily, jak žít tímto způsobem. Bez rad a síly mojí vyšší moci by bylo nemožné postupovat skrze různá stádia obnovy. Pochopil jsem, že Bůh pracuje pro mne a skrze mne. Důkazy přišly, když jsem pochopil, že Bůh pro mne dělá to, co já sám pro sebe nemohu udělat, když odstranil hlodavé nutkání napít se. Denně musím pokračovat v hledání Božího vedení. Bůh mi zaručuje denní milost a poskytuje mi sílu, kterou potřebuji na svojí obnovu.

5. září – Emocionální rovnováha

Provedli jsme tyto nápravy ve všech případech, kdy to bylo možné…
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Když si v mysli procházím období svého pití, nacházím mnoho lidí, kterých se můj život dotkl pouze náhodně, ale jimž jsem znepříjemňoval život prostřednictvím své zloby a svého sarkasmu. Dnes není možné tyto lidi vysledovat a přímé nápravy směrem k nim jsou neuskutečnitelné. Jediné nápravy směrem k nim, které dnes mohu udělat, jediné „změny k lepšímu“, které mohu nabídnout, jsou nepřímé nápravy směrem k lidem, jejichž cesty nakrátko zkřížily moje vlastní. Vybrané chování a laskavost, pravidelně uplatňované, mi pomáhají žít v emocionální rovnováze a míru sám se sebou.

6. září – Odstranění hrozeb

…s výjimkou, kdy toto počínání by jim nebo jiným uškodilo.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Devátý krok ve mně znovu obnovil pocit sounáležitosti nejenom s lidstvem, ale také s každodenním světem. Nejprve mě tento krok uvolňuje z bezpečí společenství AA tak, že mohu jednat s lidmi mimo společenství AA, „tam venku“, na základě jejich požadavků a nikoliv mých. Je to děsivá, ale nezbytná akce, jestliže se chci vrátit zpět do života. Devátý krok mi potom dovoluje odstranit přetrvávající hrozby, které mohou ohrožovat mou střízlivost, díky tomu, že uzdravuje mé vztahy z minulosti. Devátý krok vytyčuje cestu směrem k vyrovnanější střízlivosti tím, že mi umožňuje vyčistit trosky z minulosti, aby mě znova nezatáhly dolů ke dnu.

7. září – „Náš vlastní práh“

Naším úkolem je zamést si před svým vlastním prahem a uvědomit si, že jedině tak je možné dosáhnout žádoucích výsledků. Nikdy nebudeme zkoušet přesvědčovat jiné, co mají dělat. Jejich závady nepřetřásáme a staráme se jen o své vlastní.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Omluvil jsem se svému otci poměrně brzy po svém vystřízlivění. Nepřijal mé omluvy, protože jsem ho obvinil ze svých potíží. O několik měsíců později jsem se mu omluvil znovu. Tentokráte jsem mu napsal dopis, ve které jsem ho ani neobviňoval, ani jsem se mu nezmiňoval o jeho chybách. A světe div se, ono to fungovalo. Nakonec jsem pochopil. Vše za co jsem zodpovědný je, abych si zametl před svým vlastním prahem. Ten mám dnes díky Bohu a společenství AA čistý.

8. září – „Požádali jsme Ho o ochranu“

Požádali jsme Ho o ochranu a vložili své životy do jeho péče s úplným odevzdáním.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Osamocen jsem nedokázal zvládat svůj život. Zkusil jsem si to a neuspěl jsem. Můj „smrtelný hřích“ mě táhl dolů, až na nejnižší dno, kterého jsem kdy mohl dosáhnout. A tam, neschopen ani základních lidských činností, jsem přijal skutečnost, že zoufale potřebuji pomoc. Přestal jsem bojovat a celý jsem se odevzdal Bohu.
Teprve v tomto okamžiku jsem začal růst. Bůh mi odpustil. Skutečně mě musela zachránit má Vyšší moc, protože lékaři pochybovali o mém přežití. Odpustil jsem sám sobě a nyní si užívám volnosti, jakou jsem nikdy dříve nezažil. Otevřel jsem své srdce a mysl Bohu. Čím více se učím, tím méně toho znám – poněkud pokořující skutečnost – ale já upřímně chci pokračovat ve svém růstu. Užívám si poklid, ale pouze tehdy, když úplně odevzdám svůj život do péče Boha. Pouze tak dlouho, jak dlouho budu upřímný sám k sobě a budu žádat Boha o Jeho pomoc, mohu žít skutečně užitečným životem.
Pouze dnes budu usilovat o poznání jeho vůle a tak zůstat střízlivý.
Děkuji Bohu za to, že si dnes mohu vybrat, že se nenapiji.
Právě dnes je život nádherný!

9. září – Otevírání nových dveří

Nepřestávají se naplňovat (přísliby), někdy rychleji, někdy pomaleji.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Přísliby, o kterých se hovoří v této části se mi pomalu začínají vyplňovat. Uvádění devátého kroku do života mi dodalo naději. Tento krok mi umožnil spatřit a stanovit cíle mého uzdravení.
Staré zvyky a staré způsoby chování odumírají velmi ztěžka. Práce na devátém kroku mi umožňuje zavřít dveře za pijákem, kterým jsem byl a doširoka rozevřít bránu mému novému já, střízlivému alkoholikovi. Provádění přímých náprav považuji za podstatné. Náprava vztahů a mého minulého chování mi umožňuje daleko šťastněji prožívat střízlivý život.
Navzdory skutečnosti, že jsem nějaký ten čas střízlivý, přicházejí období, kdy je potřeba postarat se o „starý nepořádek“ a devátý krok vždy funguje, když pocítím, že to musím udělat

10. září – Uzdravení prostřednictvím

.ale vždy se uskuteční (přísliby), jsme-li ochotni pro to pracovat.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Občas si myslím: „Provádění náprav zachází až příliš daleko! Nikdo by se neměl tak hluboko pokořovat!“ Avšak je to právě moje pokoření, které mě dovedlo mnohem blíže ke světlu duchovna. Společenství AA je jediná naděje, kterou mám, jestliže chci pokračovat v uzdravování a jestliže chci žít šťastný život a získat přátelství a harmonii.

11. září – Provádění náprav

Na prvním místě bychom se měli snažit získat naprostou jistotu, že neotálíme ze strachu.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Mít odvahu a nemít obavy, to jsou dary, které jsem získal v průběhu svého uzdravování. Posilují mě při prosbách o pomoc a při provádění náprav. Přinášejí mi pocit důstojnosti a pokoru. Provádění náprav vyžaduje čestnost a já cítím její nedostatek. Budu-li se opírat o pomoc Boha a moudrost ostatních, mohu nalézt dostatek síly k provádění náprav. Moje nápravy mohou být přijaty či nikoli, ale po jejich dokončení budu schopen jít dál životem s pocitem osvobození a vědět, že právě dnes jednám zodpovědně.

12. září – Jsem zodpovědný

Připravenost nést všechny následky našeho dřívějšího jednání a zároveň přijmout zodpovědnost za blaho druhých je totiž skutečnou podstatou devátého kroku.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

V průběhu uzdravování jsem díky pomoci Anonymních alkoholiků pochopil, že se ze všeho nejvíce bojím své svobody. Tato obava vychází z tendencí couvnout před převzetím zodpovědnosti za cokoliv: téměř vše popírám nebo ignoruji, obviňuji kdekoho a vyhýbám se všemu. A znenadání nastane změna a já najednou jsem schopen přiznávat, přijímat a vyhledávat. Osvobození, uzdravování a hojení bolesti, které prožívám, spočívá právě ve vyhledávání, přiznávání a přijetí. Učím se říkat, „Ano jsem zodpovědný“. Pronáším-li tato slova čestně a upřímně, pak jsem skutečně svobodný.

13. září – Napravování škody

Správný úsudek, cit pro zvolení patřičného okamžiku, odvaha a rozvážnost – právě tyto vlastnosti budeme potřebovat při uskutečňování devátého kroku.
DVANÁCT KROKU A DVANÁCT TRADIC

K provádění náprav lze přistupovat dvěma různými způsoby. Prvním jsou přímé nápravy, kdy napravuji vzniklou škodu. Například, když poškodím sousedovi plot, jdu a opravím ho. Druhým je náprava mého chování. Způsobil-li jsem svým jednáním bolest druhé osobě, snažím se nezpůsobit žádné další škody. „Napravuji své chování.“ To jsou nepřímé nápravy. Kladu si otázku, jaký způsob je vlastně lepší? Jediný způsob, který mi zaručí, že nezpůsobím žádnou další škodu, je provést nápravy oběma zmíněnými způsoby. Je-li již poranění způsobeno, musím také „napravit své jednání“. Provádění akcí v této záležitosti zaručuje, že nápravy provedu čestně.

14. září – Klid mysli

Předložíme tuto záležitost svému sponzorovi nebo duchovnímu rádci ve společenství a upřímně požádáme Boha o pomoc a vedení. Jakmile dospějeme k nejlepšímu řešení, budeme se jím řídit, ať nás to stojí cokoliv?
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Víra ve Vyšší moc tvoří základ mé práce na devátém kroku. Dalšími součástmi jsou odpuštění, dobré načasování a správné motivy. Má ochota pracovat na tomto kroku mi přináší neustále nové zkušenosti, které otevírají dveře vedoucí k novým a upřímnějším vztahům s lidmi, kterým jsem kdysi ublížil. Zodpovědné akce mě přibližují k duchovním principům programu, k lásce a službě. Klid mysli, vyrovnanost a pevnější víra se pak jistě dostaví.

15. září – Nový život

Ano, náhrada existuje, a to v nepředstavitelném rozsahu. Je to družba svazku Anonymních alkoholiků ..život pro vás nabude úplně nového významu.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Život bez alkoholu je mnohem, mnohem lepší. Mou střízlivost udržuje společenství AA a existence Vyšší moci, ale milostivý Bůh pro mě dělá mnohem více, vnáší do mého života službu. Neustálý kontakt s programem AA mi umožňuje nové, mnohem větší porozumění čím Anonymní alkoholici jsou a co dělají, avšak to nejdůležitější je, že mi ukazují, kdo jsem. Jsem alkoholik, který potřebuje stále nové zkušenosti z programu Anonymních alkoholiků, aby mohl žít nadále životem, který dostal od své Vyšší moci.

16. září – Stojíme – nebo padáme – společně

..žádné společenství mužů a žen proto nikdy nemělo naléhavější potřebu soustavné efektivnosti a vytrvalé jednoty. Jako alkoholikům je nám jasné, že musíme spolupracovat a vydržet spolu, protože jinak bychom všichni nakonec zemřeli osamoceni.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Dvanáct tradic je seřazeno ve smysluplném pořadí stejně, jako tomu je u Dvanácti kroků. První krok a první tradice se mi pokouší vštípit dostatek pokory, která mi umožňuje přežít. Společně vytvářejí pevný základ na němž jsou ostatní kroky a tradice postaveny. Je to právě proces zmenšování mého ega, který mi umožňuje nejenom individuální růst díky Krokům, ale také kolektivní růst jako přispívajícímu členovi skupiny díky Tradicím. Naprosté přijetí první tradice mi umožňuje vzdát se osobních ambicí, strachu a zloby, jsou-li v rozporu se společným blahem. Umožňuje mi pracovat s ostatními ve prospěch společného přežití. Bez existence první tradice bych měl pouze malou šanci na udržení jednoty potřebné k efektivní práci s ostatními a ztratil bych tak nejen ostatní tradice, ale nakonec i celé společenství a svůj život.

17. září – Oproštění se od strachu

Když jsme s pomocí Boží vyrovnaně přijímali svůj úděl, dokázali jsme žít v míru sami se sebou a dávat tak příklad těm, kteří dosud trpěli podobnými obavami. Měli tak možnost poznat, že se přes ně mohou přenést stejně jako my. Pochopili jsme, že život oproštěný od strachu je stejně důležitý jako život bez přílišných žádostí.
DVANÁCT KROKŮ A DVANÁCT TRADIC

Dlouhá léta se můj život podřizoval materiálním hodnotám. Bylo to v období, kdy jsem pil alkohol. Věřil jsem, že můj majetek mě učiní šťastným. Cítil jsem se mizerně přesto, že se mé materiální statky zvětšovaly. Když jsem poprvé navštívil společenství AA, našel jsem nový způsob života. Uvěřil jsem v sílu vyšší než moje vlastní, což byl následek nabytí důvěry v ostatní alkoholiky. Nově nabytá víra mě postupně vymanila z područí mého ega. Když jsem nahradil materiální zisky duchovními, náhle jsem byl schopen zvládat svůj život. Tehdy jsem se rozhodl, že se budu dělit o své zkušenosti s druhými alkoholiky.

18. září – Láska, cesta zpět k uzdravení

Celou milovanou filozofii soběstačnosti jsme museli odložit. Nedalo se to zvládnout silou vůle založenou na starém způsobu myšlení. Byla to záležitost nabytí ochoty přijímat nový životní styl. Ani jsme neutíkali, ale ani jsme nebojovali. Pouze jsme přijali. A najednou jsme byli volní.
TO NEJLEPŠÍ Z GRAPEVINE

Mohu se osvobodit z područí mého ega. Po určité době poznám to dobré ve mně a začnu v to věřit. Chápu, že mě láska mojí Vyšší moci přivádí k uzdravování. Moje Vyšší moc se stává zdrojem lásky a síly, která pokračuje v konání zázraku v mém nitru. Jsem střízlivý.. A jsem za to vděčný.

19. září – Přijetí

Přiznali jsme, že nemůžeme zvládnout alkohol zbytky svých sil a tudíž jsme přijali i další skutečnost, že závislost na Vyšší moci (i kdyby to měla být pouze naše skupina AA) by mohla zvládnout tento dosud neuskutečnitelný úkol. V okamžiku, kdy jsme byli plně schopni přijmout tuto skutečnost, jsme se začali zbavovat nutkání napít se.
JAK TO VIDÍ BILL

Až v okamžiku, kdy jsem přijal skutečnost, že bych mohl předat svou vůli a svůj život do péče mé Vyšší moci, kterou nazývám Bůh, jsem získal svobodu. A když jsem k tomu přijal, že to čím se prodírám je můj život a že Bůh mi pomůže překonat jeho obtíže a ještě mnohem více, prosákl poklid do chaosu mého života. Od toho okamžiku mi Bůh skutečně pomáhá překonávat všechny obtíže! Přijímám-li situace takové jaké jsou a ne takové, jaké bych je chtěl mít já, teprve potom může začít můj duchovní růst a já získám vyrovnanost a klid mysli.

20. září – Vyšší moc jako průvodce

Je-li váš vztah k Bohu ten pravý, udají se velké věci jak vám, tak i bezpočtu druhých. Toto je pro nás velká událost.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Zdálo se mi nemožné mít ten správný vztah k Bohu. Moje chaotická minulost mě zanechala naplněného vinou a výčitkami svědomí. Bylo pro mne prakticky neuvěřitelné, že by tato „Boží práce“ mohla fungovat. Ve společenství AA mi řekli, že musím předat svou vůli a svůj život do péče Boha, takového, jak mu rozumím já. Nemaje se na koho obrátit klesl jsem na kolena a křičel „Bože, já to nemohu udělat. Prosím Tě, pomož mi“. V okamžiku, kdy jsem přiznal svou bezmocnost, se záblesk světla začal dotýkat mé duše a vyšla najevo má ochota přenechat Bohu ovládání mého života. S Bohem jako mým rádcem se začaly dít velké věci a já jsem nalezl počátek své střízlivosti.

21. září – Poslední příslib

Náhle ji uvědomíme, že Bůh pro nás činí to, co jsme sami pro sebe nemohli udělat.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Poslední příslib z Modré knihy se pro mě stal skutečností hned v první den mojí střízlivosti. Tento den jsem díky Bohu zůstal střízlivý a každý další den jsem Bohu dovolil, aby působil v mém životě. To On mi dodává sílu, odvahu a provází mě tak, abych splnil své životní úkoly a byl jsem tak schopen nabídnout ruku a pomáhat ostatním v dosahování střízlivosti a růstu. On se prokazuje uvnitř mne, činí mě kanálem pro Jeho slova, myšlenky a skutky. Pracuje uvnitř mého nejvlastnějšího já, zatím co já se snažím ve vnějším světě, jelikož On pro mne neučiní to, co jsem schopen pro sebe učinit já sám. Musím být ochotný vykonávat jeho vůli, aby On mohl úspěšně pracovat skrze mne.

22. září – „Nekonečné naleziště“

Radostí bez sebe jako hladem vyzáblý zlatokop, který vypětím posledních sil narazil na zlatonosnou žílu, on objevil něco mnohem cennějšího. Na čas se bude laskat se svým pokladem sám. Nemusí si hned uvědomit, že dosud jenom poškrábal vrchol nekonečného naleziště, které mu bude platit dividendy, pokud ve zbytku života nepřestane dolovat a výtěžek trvale rozdávat.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Když si povídám s nově příchozím, moje minulost jako by mě přímo udeřila do očí. Plně chápu onu bolest, kterou vidím v očích plných naděje, vztáhnu své ruce a potom se stane zázrak: uzdravuji se. Moje vlastní problémy vyprchají v okamžiku spojení s onou chvějící se duší.

23. září – „Byl jsem výjimečný“

Bill W. mi taktně, ale rozhodně řekl, „Myslíš si, že jsi jeden z nás?“
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Po celou tu dobu, kdy jsem pil, jsem byl přesvědčen, že jsem výjimečný. Myslel jsem si, že na mě se nevztahují běžné zvyklosti a že mám právo být omlouván. Naprosto jsem nechápal, že příčinou mého postoje je neustálý pocit, že nikam „nenáležím“. Poprvé jsem se ztotožnil s ostatními lidmi až jako alkoholik ve společenství AA. Poznání, že dělají-li lidské bytosti to nejlepší, čeho jsou schopny, mohu i já dělat to samé, pro mě znamenalo úžasné probuzení. Všechny bolesti, zmatky a potěšení, které pociťují nejsou ničím výjimečným, jsou součástí mého života stejně jako životů mnoha jiných lidí.

24. září – Ostražitost

.potvrzuje starou pravdu“ „Jsi-li jednou alkoholik, alkoholikem navždy zůstaneš.“ Začneme-li opět pít, netrvá to dlouho a jsme na tom mnohem hůře než kdysi před tím. Chceme-li opravdu přestat pít, naše rozhodnutí musí být bez výhrad a postranních myšlenek, že se jednou staneme vůči alkoholu imunní.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Dnes jsem alkoholik a zítra tomu nebude jinak. Můj alkoholizmus je dnes mojí nedílnou součástí a bude tomu tak do konce mého života. Nikdy nesmím zapomenout kým jsem. Alkohol by mě zcela jistě zabil, kdybych selhal při rozpoznání a přijetí mé nemoci na každodenním základě. Nehraji hru, ve které prohra znamená pouze dočasnou ztrátu. Mám co do činění s nemocí, na kterou neexistuje žádný lék kromě každodenního přijetí a neustálé ostražitosti.

25. září – To nejdůležitější nejdříve

Mnozí z nás obdrželi spoustu kopanců než přišli na tuto pravdu. Není podstatné zda máme práci či ne, zda žijeme se ženou či bez ní. Pokud lpíme na čemkoli víc než na Bohu, nedokážeme přestat pít.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Před svým příchodem do společenství AA jsem si vždy omlouval své napití slovy: „Ona řekla..“, „On řekl..“, „Včera mě vyhodili z práce.“ nebo „Dnes jsem sehnal výbornou práci.“. Žádná část mého života nebude v pořádku v okamžiku, kdy se znovu napiji. Jsem-li střízlivý, zlepšuje se můj život den ode dne. Neustále si potřebuji připomínat, abych se nenapil, abych důvěřoval Bohu a nadále aktivně pracoval ve společenství AA. Doufám, že dnes nebudu něco upřednostňovat před mou střízlivostí, před vírou v Boha nebo před společenstvím AA.

26. září – Naše děti

Jeden z problémů, který se může vyskytnout, je jak znovu navázat přátelské vztahy s dětmi..Zanedlouho poznají, že je z něj nový člověk a svým vlastním způsobem mu to dají najevo.. Od tohoto bodu usmíření lze očekávat vývojovou změnu, jejíž výsledky jsou často obdivuhodné.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Když jsem nastoupil cestu k uzdravení, dostal jsem dárek, který nelze nikde koupit. Byl to pohled od syna, který mi ze své koleje napsal, „Táto, ani si nedovedeš představit, jak jsem vděčný za to, že vše je v pořádku. Přeji Ti šťastné narozeniny. Miluji Tě.“ Již dříve mi syn řekl, že mě miluje. Bylo to v období loňských vánočních svátků. Tehdy mi s pláčem říkal, „Táto miluji Tě! Copak nevidíš jak moc si ubližuješ?“ Tehdy jsem to neviděl. Dusil jsem se emocemi a plakal jsem sám nad sebou. Nyní, když jsem dostal synovu pohlednici, byly mé slzy slzami štěstí nikoliv slzami zoufalství.

27. září – Bez výhrad

Naplňuje-li se lidské srdce vděčností, musí to mít za následek nesobeckou lásku.
JAK TO VIDÍ BILL

Vzrostl-li můj úspěch až ke grandióznosti, potom v okamžiku, kdy sloužím druhým musím přemýšlet o tom, co mě přivedlo do tohoto stavu. To, co mi bylo dáno radostně a s láskou, musí být předáno bez zdrženlivosti a bez očekávání. A tak, jak rostu, zjišťuji, že jakmile dávám s láskou, mnohem více přijímám duchovně.

28. září – Láska bez zádrhelů

Praktická zkušenost ukazuje, že nejlepší zárukou naší střízlivosti je intenzivní činnost s ostatními alkoholiky.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Sponzorství mi přichystalo dvě velká překvapení. Prvním je skutečnost, že mnou sponzorovaní alkoholici mají starost o mé zdraví. Cit, který jsem původně považoval za vděčnost se později ukázal být spíše láskou. Přejí si, abych byl šťastný, aby můj růst v programu pokračoval a abych zůstal i nadále střízlivý. Vědomí a znalost jejich citů ke mně, mi nejednou zabránily v napití. Tím druhým překvapením je zjištění, že jsem schopen zodpovědně milovat jiného člověka a při tom ho respektovat a upřímně se zajímat o jeho další osobní růst. Myslel jsem si, že toho nejsem schopen, že tato schopnost starat se o druhé již odumřela z nedostatku příležitostí ji používat. Skutečnost, že jsem schopen milovat bez dychtivosti a nenasytné touhy řadím mezi největší dary, které jsem v programu dostal. Vděčnost za tento dar mi mnohokrát pomohla, když jsem měl touhu se napít.

29. září – Úplně stejní

Častý kontakt s nově příchozími a mezi sebou navzájem, to jsou světlá místa v našich životech.
ANONYMNÍ ALKOHOLICI

Jistý muž přišel na setkání opilý, přerušil řečníky, vstal, svlékl si košili, motal se sem a tam, hlasitě se dožadoval kávy a možnosti promluvit, nakonec nazval sekretáře skupiny jmény, která nejdou citovat a odešel. Byl jsem rád, že tento muž byl na setkání. Zase jednou jsem viděl, jaký jsem byl. Ale také jsem viděl, jaký stále jsem a jak bych mohl vypadat. Nemusím být opilý, abych mohl být výjimkou a středem pozornosti. Často jsem se cítil uražený a reagoval jsem urážlivě, i když se mnou ostatní zacházeli jako se zahradní květinkou. Čím více se ten muž snažil trvat na tom, že je odlišný, tím více jsem chápal, že on a já jsme úplně stejní.

30. září – Kruh a trojúhelník

Kruh zastupuje celý svět AA a trojúhelník zastupuje Tři odkazy AA – Uzdravení, Jednotu a Službu. Uvnitř našeho úžasného, nového světa jsme našli osvobození od naší smrtelné posedlosti.
AA DOZRÁVÁ

Na počátku mého života ve společenství AA jsem byl zaměstnám v jeho službách a zjistil jsem, že význam loga našeho společenství je velmi přiléhavý. Nejprve kruh lásky a služby s dobře vyváženým trojúhelníkem uvnitř, jehož základna představuje naše uzdravení skrze Dvanáct kroků. A potom ostatní dvě strany, které představují Jednotu a Službu. Tyto tři strany jsou sobě rovny. Jak jsem rostl ve společenství AA, záhy jsem se ztotožnil s tímto symbolem. Já jsem kruh a strany trojúhelníka představují tři stránky mé osobnosti, fyzickou, emocionální a duchovní. Ta poslední je základnou symbolu. Brány dohromady se všechny tři stránky mé osobnosti transformují do střízlivého a šťastného života.